O co jsme přišli a kvůli čemu? Kniha Zbořeno mapuje hodnotné pražské domy, které zmizely

14. únor 2022

Demolice Špačkova domu v Klimentské ulici byla první velkou památkářskou kauzou po roce 1989. Šlo o zážitek, který aktivizoval i Kateřinu Bečkovou, aby se začala zajímat o likvidaci hodnotných domů za komerčními účely. Její kniha ZBOŘENO mapuje pražské stavby zaniklé v letech 1990 až 2020. Ve stejnojmenném cyklu se s ní na procházku po stopách několika zmizelých budov v centru hlavního města vydala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Všechny epizody

„Když se za těch třicet let zaniklé domy nahromadily, uvědomila jsem si, že jejich příběhy mají určité společné jmenovatele. Třeba to, že nejsou kulturní památkou a že se veřejnost zcela marně snaží o jejich zapsání. Že je zpochybňována jejich hodnota a že se hledá obsah té hodnoty, která je pro veřejnost tak důležitá,“ říká Kateřina Bečková, místopředsedkyně Klubu za starou Prahu, která se pražskou architekturou zabývá více než třicet let. Svou knihu s ironickou melancholií uvozuje sedmerem doporučení. 

Obálka knihy Zbořeno Kateřiny Bečkové

Nechceš-li, aby se boural dům, podnikni těchto sedm kroků:

  1. Pokus se vysvětlit majiteli, proč by jej měl zachovat. Když na to neslyší:
  2. Navrhni Ministerstvu kultury ČR, aby dům prohlásilo za kulturní památku.
    Když to nevyjde:
  3. Zorganizuj petici a pošli ji na místní zastupitelstvo. Když ji vezme na vědomí bez další iniciativy:
  4. Uspořádej protestní demonstraci. Když se o kauzu začnou zajímat média:
  5. Připrav tiskovou konferenci a pojmenuj problém. Když pak vyjde pár pěkných článků, které ti dají za pravdu:
  6. Zkus znovu triumfálně oslovit majitele. Když ti ukáže povolení k odstranění stavby, které mezitím získal:
  7. Běž si barák vyfotit, abys měl alespoň nějakou památku.

V případě domů, jimž se věnuje cyklus Zbořeno, už je sice pozdě, přesto si zaniklé pražské stavby můžeme alespoň připomenout.

Spustit audio

Související