Novoměstské radnici dominuje vysoká věž. Během prohlídky se podíváte do šatlavy nebo kaple

21. prosinec 2018

Novoměstská radnice v Praze vznikla brzy po založení Nového Města pražského Karlem IV. v roce 1348. V průběhu staletí se zde odehrály různé dějinné události. Zmiňme například první pražskou defenestraci v roce 1419, která zahájila husitskou revoluci. Během pravidelných prohlídek se návštěvníci seznámí s historií této národní kulturní památky, vystoupají na její dominantu a nahlédnou i do běžně nepřístupných prostor.

Čtěte takéJediným muzeem plynárenství v Česku provází lampář, který ručně rozžíná lampy na Karlově mostě

Dominantou Novoměstské radnice na Karlově náměstí v Praze je téměř sedmdesát metrů vysoká věž. Zajímavé jsou ale i její vnitřní prostory. „Mázhaus je jeden z původních gotických prostorů Nového města. Uvidíte tady klenební žebra se značkami kameníků, kteří ji stavěli. Z mázhausu je vstup do konšelského salonku s malovaným renesančním stropem,“ říká Albert Kubišta, ředitel Novoměstské radnice, který mě provází. „Stojíme v renesančním velkém sále, kde došlo v 15. století k první pražské defenestraci. Dřevěný strop je zčásti původní. Na stěnách vidíme zbytky fresek s erby novoměstských konšelů.

Mázhaus

Na velký sál navazuje barokní kaple, která je doložena už kolem roku 1625. Nástropní freska, alegorie Práva a Spravedlnosti, se vztahuje k tomu, že budova v 18. století přestala sloužit jako radnice, byla přičleněna k soudu a konala se zde soudní jednání a procesy,“ vysvětluje můj průvodce, se kterým jsme se z gotiky dostali přes renesanci až k baroku. „Další prostory už jsou zcela moderní. Na přelomu 80. a 90. let minulého století vznikla nová budova z chromu, skla a mramoru, která odděluje Novoměstskou radnici od zmíněného soudu,“ popisuje Albert Kubišta uprostřed tzv. žulového baru. Prostor dostal svůj název podle masivního barového pultu, který je vytvořený ze žuly.

Velký sál

Po prohlídce vnitřních prostor stoupáme po schodech nahoru na věž. Před vstupem na ochoz nahlížíme i do bývalého bytu věžníka, který měl za úkol varovat například před nepřáteli nebo požárem. Pohled z věže není zajímavý jen tím, jaká místa z ní vidíme, ale také tím, co vidět není. „Myslím si, že Novoměstská radnice je jediné místo, odkud vidíte celé Karlovo náměstí, které se považuje za jedno z největších vnitroměstských náměstí v Evropě. Když po něm jdete, tak si jeho velikost neuvědomíte. Z věže není vidět na Vltavu. Podle mosteckých věží se zorientujete, kde je Karlův most, ale řeku nevidíte,“ říká ředitel radnice.

Tmavá barevnost, strnulé postavy, geometrické obrazce. Památka beuronského umění stojí v Praze

Kostel Zasvěcení Panně Marii při klášteře sv. Gabriela

Na pražském Smíchově stojí pozoruhodná stavba. Lidé ke kostelu Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela vzhlížejí, kdykoliv jdou okolo. Ještě krásnější je ale uvnitř, protože se v něm dochovaly nástěnné malby, které jsou dílem beuronské umělecké školy. Jde dokonce o jedinou výmalbu, kterou navrhl zakladatel beuronského umění Peter Lenz.

V příštím roce se budou nově konat i prohlídky při západu slunce. „Lidé se nás ptali, jestli si mohou prohlédnout radnici a podívat se na Prahu při západu slunce, a proto jsme se rozhodli rozšířit nabídku prohlídek. Viděla jste hlavní město s vycházejícím zimním sluncem a na jaře, v létě a na začátku podzimu je západ slunce nad Prahou hezký,“ říká Albert Kubišta. A zmiňuje ještě jeden zajímavý prostor: „Šatlava Novoměstské radnice je jedno z mála dochovaných městských vězení v Praze.“

Termíny pravidelných prohlídek: 14. 1. a 11. 3. 2019 od 10.00 a 17.30 hodin, 15. 7. a 14. 10. 2019 od 10.00 hodin
Termíny prohlídek při západu slunce: 20. 3. 2019 od 17.15 hodin, 17. 4. 2019 od 18.30 hodin, 3. 7. 2019 od 20.15 hodin a 2. 10. 2019 od 17.45 hodin
Vstupné: 100 Kč

autor: Kristýna Dolejšová
Spustit audio