Novogo Fronta hrají o nenávisti s pastmi ze Sám doma

2. říjen 2013

Do pražské experimentální scény NoD se na jeden zářijový den vrátila inscenace With Unarmed Forces, v níž spolupracují dva špičkové soubory pohybového divadla, česko-ruský Teatr Novogo Fronta a izraelský Clipa Theater. Ve společném úderném představení tak ukazují proces utváření vzájemné lidské nenávisti.

Prvotním cílem bylo vytvořit inscenaci, kterou by dlouholetí přátelé a spřízněné umělecké duše, Irina Andreeva, Idit Herman a Dmitri Tyulpanov, oslavili dvacet let existence TeatruNovogo Fronta. Inscenace vznikla na základě dramatických událostí, které jejich společné tvůrčí setkání v Tel Avivu v listopadu 2012 provázely. U společné večeře zahájil Hamás ničivé bombové útoky na Tel Aviv, který do té doby poslední bombardování zažil před pětadvaceti lety.

Společně prožitý šok trio performerů dramaturgicky kalkulovalo do té míry, že výsledná podoba inscenace slučuje pohybové, taneční i loutkové divadlo. Ve něm hlavní režijní sílu zastává Idit Herman,která o genezi inscenaceříká: Základní téma této inscenace se táže po původu lidské nenávisti, která je schopna vyprovokovat válku. Společně jsme poznali krutou tvář reality. Zároveň jsme ale lidé, kteří jsou zvyklí pracovat s maximální jevištní stylizací. Proto nás napadlo, že tyto dvě roviny, reálnou i výrazně stylizovanou, budeme v novém projektu kontrastovat, a tím pádem i umocňovat. Nevěřím ale v uměleckou tvorbu, která by postrádala jakýkoliv humor. Díla tohoto typu jsou zatěžkaná. Bez humoru nemáte šanci přiblížit se lidem, nemůžete je ničím obohatit, rozesmát ani rozbrečet. Zkrátka je nutné, abyste diváky něčím dostali.“

02978882.png

Groteskní podobenství With Unarmed Forces je hraniční obraz nenávisti pro filmové fajnšmekry a gamblery. Performance je totiž přesycená řadou odkazů na velká díla i nejpokleslejší braky. Příkladem může být reference na úvod Coppolova kultovního snímku Apokalypsa.

Mnohem důležitější než jednání samotných performerů je svět, který vzniká jejich soustředěnou hrou s nejrůznějšími artefakty. Samotné dějiště tak připomíná logickou počítačovou hru Incredible machine v kombinaci s pastmi z filmu Sám doma 2. Obyčejné předměty performeři vtipně animují a vytváří tak na jevišti jasně čitelné metafory strachu, frustrace, agrese i násilí. Z utěrky se stává miniaturní tunika, z mísy klobouk, z matrace obětní kříž.

V překotných kouzlech aktéři po jevišti nenápadně napínají ocelová lanka. Jakmile síť zaplní celý prostor, rozehrají fascinující industriální symfonii. Mezi další vrcholy produkce patří také náhlé invaze bojechtivého monstra. Lze jej popsat jako zmutovaného boha války, který vzešel ze zkřížení růžového želváka ninja a akčních figurkek G. I. Joe.

02978881.png

Tematika, při které tvůrci snadno propadají hysterii a prvoplánovým konstruktům,se v obrazivosti a nadhledu Idit Herman proměňuje v jízlivou,přesto osobní výpověď.

autoři: Martin Macháček , Veronika Jošková Štefanová
Spustit audio