Novinář a spisovatel Michal Bystrov v nové knize zkoumá spirituály. „Zaujalo mě spojení krásné hudby, filosofické i náboženské roviny,“ říká autor
Spirituály, afroamerické duchovní písně, které vznikaly v době otroctví, v sobě nesou silné příběhy víry, bolesti i naděje. Zhruba sto padesát z nich teď v českých překladech přináší kniha Hříšníku, stůj! s podtitulem Skrytý svět afroamerických spirituálů. Autorem je novinář, písničkář, překladatel a básník Michal Bystrov.
„Spirituály mě přitahují od dětství, byl jsem i kytarista, tak jsem je hrál. Vždy mě zajímalo, co je za těmito zlidovělými písněmi,“ popisuje Bystrov. Během tvorby publikace nahlédl její autor do nejstarších dochovaných zpěvníků první vokální skupiny, která tento žánr na veřejnosti zpívala, Fisk Jubilee Singers. V Československu se podle Bystrova objevil už za první republiky. „Komunisté měli se spirituály problém, jednak je to americká hudba, zároveň jde ale o hudbu utlačovaného amerického lidu,“ dodává autor. Předmluvu ke knize napsal Jiří Tichota ze skupiny Spirituál kvintet.
Jak náročné je překládat duchovní písně? Dá se u tak silných a historicky zatížených písní vůbec „pustit uzdu poezii“? A mají spirituály šanci oslovit dnešního posluchače? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
