Nové zvukové nosiče: Leoš Janáček: Sinfonietta, Šumařovo dítě, Glagolská mše
Český rozhlas Brno oslavil touto deskou hned dvě výročí najednou: osmdesátiny brněnského studia ČRo a 150. výročí narození Leoše Janáčka. Editoři zároveň připomněli vzácné nahrávky z rozhlasového hudebního archivu, na nichž se podíleli vynikající brněnští umělci. Vzniklo tak v nejlepším slova smyslu "moravské" album, jehož dramaturgická skladba navíc dokládá mnohovrstevnost Janáčkovy tvorby.
Všechny nahrávky byly pořízeny na živých koncertech; populární Sinfonietta roku 1978, orchestrální balada podle básně Svatopluka Čecha Šumařovo dítě v roce 1980, oboje v provedení Státní filharmonie Brno řízené Františkem Jílkem. Nahrávka Glagolské mše je z roku 1953, kdy ji Symfonický orchestr brněnského rozhlasu zahrál pod taktovkou Břetislava Bakaly, spoluúčinkoval smíšený sbor Akademického pěveckého sdružení Moravan a Váchova sboru moravských učitelek. Symfonická balada Šumařovo dítě patří k méně hraným dílům Leoše Janáčka, kterého zřejmě zaujal sociální námět balady o smrti starého houslisty. Postavil proto skladbu na dvou výrazových polohách - vyjádření polarity bolesti a vykoupení. (Janáček použil Čechova textu také k libretu opery Výlety pana Broučka.) Naproti tomu jásavou slavnostností Sinfonietty, vzniklé původně pro sokolské slavnosti, chtěl dle vlastních slov vyjádřit "dnešního svobodného člověka, jeho sílu a odvahu" a oslavit město Brno.
Rozměrná Glagolská mše na staroslověnský text (je součástí bukletu) zaujímá v Janáčkově tvorbě mimořádné místo - dílo tvůrčí zralosti připravoval skladatel k desátému výročí svobodné republiky. Nebyla primárně míněna jako sakrální skladba, byť je členěna podle obvyklého mešního kánonu. "Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa," napsal skladatel ve svém komentáři k dílu. Oba dirigenti, jejichž provedení nahrávky zaznamenaly, věnovali významnou část své umělecké dráhy právě Janáčkovu dílu; Bakala u něj dokonce studoval a jeho interpretační pojetí lze do jisté míry považovat za autentické. František Jílek má velké zásluhy na propagaci Janáčkových oper v různých zemích světa, kde řídil jejich provedení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
