Nové zvukové nosiče - Jana Koubková: Madona z roští

21. květen 2003

Jana Koubková, po dlouhou dobu jedna z prvních dam našeho jazzového vokálu, i když poněkud kontroverzní, přišla s novým albem, které představuje další významný krok na její dráze.

Zpívá se tu jen česky, ve svádivém polohlase, přecházejícím až k šepotu, v náladě klasické latiny nebo blues. To se střídá s koubkovskými odlehčujícími vložkami, které si pohrávají s explozivními kvalitami českých retných, dentálních nebo patrových samohlásek, a s občasným scatem, který má zase vlastní, koubkovský charakter. Spojení obou pólů, titulní Madona z roští, v níž zvukomalebná vrstva bohužel poněkud překrývá srozumitelnost textu, představuje materiál, jaký by se ve světovém měřítku klidně mohl stát třeba bobbymcferrinovským hitem. Jazykem je ovšem čeština a do českého prostředí se také přenášejí náměty písniček. Neradostné poselství Billie Holidayové (God Bless the Child) do české trochu konvenčnější polohy přesazuje Ladislav Kopecký, ale dokonalý, nanejvýš osobní a také více přesvědčující protipól mu Koubková vytvoří vlastní hudbou i textem ve svém majstrštyku Jen s jednou postelí. Náladu zasněné latiny mistrovsky přetlumočí text Jiřího Grossmanna na Jobimovu Dívku z Ipanemy nebo Meditace téhož autora. K tomu patří i hudební doprovod. Koubková měla vždycky šťastnou ruku na muzikanty, kteří v daném okamžiku měli co říct. Její základní doprovodné trio sestává na tomto albu z decentního a citlivého bubeníka Pavla Razima, ze spolehlivé basové kotvy v podobě Víta Švece, který obstarává znělý základ v bluesovém Dobrý den, smutku, ale sólisticky se blýskne i v Jobimových latinách, a ze všestranného kytaristy Zdeňka Fišera, který přesvědčuje, že jeho atmosférou není zdaleka jen blues. Na dvou snímcích se ozve na trubku Michal Gera a Svatobor Macák na tenorsaxofon dokáže svůj cit pro latinu, připomínající Stana Getze.

Jana Koubková: Madona z roští

Jana Koubková se vás na tomto albu nesnaží převálcovat: spíše vypráví svůj vlastní příběh a pokračuje na své vlastní cestě. Toto její zastavení patří k těm úspěšnějším a více přesvědčujícím.

autor: Lubomír Dorůžka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?