Nově objevené kresby. Národní galerie v Praze vydala nejúplnější soupis kreseb Václava Hollara

3. květen 2018

Český barokní rytec a kreslíř Václav Hollar patří k nejvýznamnějším evropským grafikům. Jeho kresby však dosud zůstávaly spíše stranou pozornosti a byly považovány především za předlohy pro grafická díla. Až dosud.

Národní galerie v Praze totiž začátkem roku vydala obsáhlou monografii nazvanou jednoduše: Václav Hollar (1607-1677): Kresby. Deset let na ní pracovala ředitelka Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Alena Volrábová. Kniha obsahuje reprodukce 458 kreseb.

Václav Hollar (1607-1677): Kresby

Kresby v katalogu jsou řazeny chronologicky, takže sledujeme cestu Hollarova života – jako dvacetiletý odešel z Prahy do Německa, pak se usadil v Anglii, několik let žil v Antverpách, poté se vrátil do Anglie, odkud se vypravil do Maroka. Jak se liší Hollarova tvorba v jednotlivých obdobích popisuje autorka monografie Alena Volrábová: „Od ostatních se odlišuje hlavně jeho tvorba z Maroka. To je pozdní období z roku 1669, kdy navštívil Tanger. Tehdy se v něm probudilo cosi velmi tvůrčího, v jeho kresbách byla patrná zvláštní monumetalita. Jinak jsou jeho kresby dost podobné.“

Václav Hollar (1607-1677): Kresby

Sestavení Hollarova celého známého kreslířského díla v jedné knize ukázalo i nové souvislosti. „Objevily se totiž další kresby, zejména krásný skicář, kde je asi sto Hollarových kreseb. Díky tomuto skicáři je vidět, jak Hollar postupoval, je tam patrný vývoj jeho kreslířského způsobu, jak si naznačil letmou skicu, jak ji pak rozpracoval a udělal z ní finální kresbu nebo grafiku,“ říká autorka monografie Alena Volrábová.

Václav Hollar (1607-1677): Kresby

O tom, jak pátrala autorka po skoro 600 kresbách, říká: „Většinou jsou ve veřejných sbírkách, což bylo dobře, protože se daly najít poměrně snadno. Největší sbírka je v Berlíně, dále v naší Národní galerii a v Britském muzeu, ale potom třeba i v Americe.“

Spustit audio