Nové Divadelní noviny a divadelní.net aneb Kam dospěla polistopadová éra Divadelních novin?

3. únor 2025

Počínaje letošním rokem už nebudou Divadelní noviny udělovat tradiční výroční ceny. Ze čtrnáctineníku se stal měsíčník, objem narostl na zhruba 60 až 70 stran a proměnu doznala i výtvarná stránka, pod níž je teď podepsaná grafička Adéla Svobodová. Nová redakce sestávající z Jany Machalické, Veroniky Bednářové, Jany Soprové a Lukáše Cenkera pokřtila 28. ledna své první číslo.

Tím, že je to měsíčník, tak umožňuje jít víc do hloubky a ty reflexe psát v nějakých souvislostech, kontextu,“ vysvětluje nová šéfredaktorka Jana Machalická a dodává: „Rádi bychom získali čtenáře obecně kultury milovného, to znamená člověka, který chodí rád do divadla, ale zároveň ho zajímají i ostatní umělecké obory a rád si o nich přečte.“ Jak vypadá nová tvář Kulturního měsíčníku pro divadlo a jiné umělecké obory se dozvíte v našem rozhovoru.

V roce 1992 obnovil normalizací přerušenou tradici vydávání Divadelních novin Jan Kolář. Žezlo šéfredaktora předal po dvaadvaceti letech Josefu Hermanovi. S jeho odchodem z funkce se pak Divadelní noviny ocitly na rozcestí. Pod novou šéfredaktorkou Janou Machalickou prošel čtrnáctideník s bezmála sedmdesátiletou tradicí významnou transformací a jeho někdejší redaktorky Petra Janák Zachatá, Kateřina Kykalová a Anežka Pondělíčková si založily vlastní internetový portál s názvem divadelní.net. Jakou mají obě platformy podobu a funkci? A co „divadelníci a jejich diváci“ ztrácejí, nebo naopak získávají?

Spustit audio

Související