Nové CD přináší záznamy z let 1968 a 1969

CD "Srpen 1968" s 10 hodinami komentovaných nahrávek

Střelba sovětských okupantů pronikající do živého vysílání rozhlasu, zajíkavý projev Alexandra Dubčeka po návratu z Moskvy či rozhovor s umírajícím Janem Palachem - to jsou jen některé z více než dvou stovek zvukových záznamů z let 1968 a 1969, které obsahuje MP3 disk Srpen 1968. Přes deset hodin komentovaných originálních nahrávek, které právě vydal Radioservis, představuje v následujícím rozhovoru autor projektu, reportér Marek Janáč.

Z jakých zdrojů jste čerpal?

Nejdůležitějším pramenem je archiv Českého rozhlasu. Z něj pochází asi 95 procent nahrávek. Z dalších zdrojů jsem čerpal v případě událostí, jejichž nahrávka v rozhlase není. Kupříkladu záznam ustavující schůze Klubu 231 je z Ústavu pro studium totalitních režimů. A třeba Kancelář Václava Havla poskytla nahrávku vzpomínek na to, jak se Václav Havel v srpnových dnech roku 1968 stal "rozhlasovým redaktorem" libereckého studia Československého rozhlasu.

Bylo obtížné se k záznamům dostat?

U většiny materiálů ne. Paradoxně nejsložitější bylo získat nahrávky, které jsem použil před pěti lety v seriálu o invazi. Pracovníci rozhlasového archivu se zapřísahali, že je nemají: ani autentické vystoupení tehdejšího redaktora Jana Petránka, který 21. srpna 1968 ráno promlouval tlampačem ke shromážděným lidem před budovou rozhlasu v Praze, ani reportáž z pohřbu obětí okupace v Liberci. Nic. Pak mi došlo,že mi před pěti lety záznamy poskytl kolega Zdeněk Bouček, který ale mezitím zemřel. Hledání v jeho pozůstalosti nevedlo nikam. Takřka na poslední chvíli se přihlásil kolega Michal Lázňovský, který část Boučkova archivu spravuje. Nahrávka tam byla a s ní další netušené unikáty, které v centrálním archivu chyběly. Nyní jsou na disku.

Detail - zdemolovaný autobus a tramvaj na Vinohradské

Zahrnuje projekt i nedávno objevené záznamy z krizových srpnových dní, zabavené později StB?

Neobsahuje. Tyto nahrávky totiž byly nalezeny ve chvíli, kdy už byla zvuková část disku hotova. Pro obrázek toho, co se vysílalo, navíc tento zdroj není tak podstatný, protože stávající rozhlasový archiv má nahrávek krizových dní dost. Za důležité bych považoval, kdyby nahrávky obsahovaly to, co se nakonec do vysílání z nějakého důvodu nedostalo. Z vyprávění pamětníků vím o jednom prohlášení Ludvíka Svobody, které bylo natočeno, ale již nemohlo být odvysíláno. Pokud by pásky obsahovaly více podobných pokladů, stojí za to uvažovat o vydání druhého dílu.

Ohořelé autobusy a nákladní automobily na křižovatce Italské a Vinohradské ulice

V čem může cédéčko posunout chápání srpna 1968?

Samotného mne překvapilo, jak plasticky se ukazuje oblouk, jímž společnost v letech 1968 a 1969 prošla. Na počátku ledna 1968 cítíte ze zpráv o lednovém plénu ÚV KSČ škrobenost a cenzuru, ale vzápětí sledujete pozvolné uvolňování, růst euforie, nelíčené nadšení a odhodlání. A pak přichází šok v srpnu 1968, následovaný nikoliv okamžitým, ale velmi pozvolným ochabováním. Sledovat to z dikce řečníků, porovnávat, co řekli před dvěma měsíci, a jak najednou obracejí, nad tím se mi tajil dech. Společně s historikem Oldřichem Tůmou jsme se snažili podat vše tak, aby kdokoliv - pamětník i mladší posluchač - měl z výsledku co nejplastičtější dojem a získal díky nahrávkám něco, co se v žádné učebnici za posledních čtyřicet let neobjevilo.

Která z nahrávek ze srpna 1968 vás samotného nejvíc zaujala?

Je jich mnoho. Alexander Dubček se po návratu z Moskvy v přímém přenosu dojímá až takřka k slzám. Psycholožka Zdenka Kmuníčková se před rozhovorem s Janem Palachem učí zacházet s nahrávacím zařízením a poté zpovídá umírajícího studenta. Bezejmenný řidič sanitky popisuje,jak od rozhlasové budovy odvážel raněné a jak se mu potom roztřásly nohy. Snad nejděsivější je ale milicionář, který po prvním výročí okupace, při kterém rukou domácích ozbrojených složek zahynulo pět civilistů, prohlásil: "My nejsme ňáký strejci, kteří nosí zbraň proto, aby někoho strašili. My jsme jednotka dobře vycvičená. Pro všechny případy. My nejsme ňáká domobrana, na kterou některý potentáti kapitalistickýho kormidla spoléhaj. My jsme dobře vycvičená armáda, armáda dělnický třídy, a tuhle my nezklameme!"

Tanky jedou z Vinohradské třídy

Rozhlasový web věnovaný srpnovým událostem v roce 1968