Novalis: Traktát o světle. Z díla německého romantického básníka čte Jan Vlasák
„Svět je třeba romantizovat. Tak opět nalezneme jeho původní smysl,“ říká Novalis v jednom ze svých fragmentů. Německý básník a prozaik chtěl světu vrátit kouzlo, které se začalo ztrácet s rozvojem moderní civilizace. Z knihy Dějiny rané romantiky čte Jan Vlasák. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Novalis, vlastním jménem Friedrich Leopold von Hardenberg, byl žákem Schillerovým a Fichtovým, stýkal se s kruhem básníků raného romantismu, zvláště s Tieckem a bratry Schlegelovými. Žil v letech 1772–1801. Jeho Traktát o světle (Tractat vom Lichte) je součást tzv. nových fragmentů. Novalis se o něm zmiňuje v dopisu Schlegelovi z 26. prosince 1797, kde říká: „Traktát o světle je z valné části hotov. Světlo v něm bude pouze středem, od něhož se vydám mnoha různými směry.“ Text se vztahuje ke koncepci tzv. morální astronomie, kterou Novalis považoval za svůj významný přínos k vědním ambicím jenského okruhu romantiků.
Každá věda se nakonec stane poezií.
Novalis
Raní romantikové, zejména Schlegel, Novalis a Hölderlin, vytvořili na přelomu 18. a 19. století v Jeně intelektuální ovzduší, z něhož čerpala řada dalších generací. Ze sloučení mnoha prvků vznikla idea symfilosofie čili transcendentální poezie. Ta pro rané romantiky představovala vrchol dosažitelného vědění, v němž se věda proměňuje ve filozofii a ta zase v poezii jako vrcholný projev lidského myšlení, který člověku umožňuje dosáhnout poznání absolutna. „Každá věda se nakonec stane poezií,“ praví Novalis. „Avšak až poté, co se stala filosofií,“ dodává.
Fragment z díla německého romantického básníka v překladu Břetislava Horyny připravil a úvodem opatřil Petr Turek.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
