Nová budova Národní knihovny? Inspirací může být Riga, Mnichov, Kodaň i Atény, říká budoucí ředitel Tomáš Foltýn

12. březen 2021

Digitalizace fondů, ale také omlazení knihovnického týmu anebo návrat Národní knihovny mezi oblíbené knihovnické instituce – i to jsou úkoly Tomáše Foltýna, který se 1. května stane novým ředitelem této instituce. S Hanou Slívovou mluvil i o tom, k jaké knize ze střední školy se nedávno vrátil a jak by si představoval budovu nové knihovny.

Ani po třinácti letech práce v Národní knihovně není Tomáš Foltýn rozmrzelý, když dostane od přátel k Vánocům či narozeninám knihy. Potíž je v tom, že v současné době, necelé dva měsíce před nástupem do pozice ředitele knihovny, je nemá kdy číst. Platí to i o nejnovějším přírůstku – obsáhlé publikaci Shakespearova Anglie: Portrét doby od Martina Hilského (jenž byl hostem vltavské Vizitky letos v lednu.)

Čtěte také

Výběrové řízení ne ředitelský post vyhrál muž, jenž se v knihovně dlouhodobě zajímá o dnes klíčový proces digitalizace. Jak však ve Vizitce řekl, Národní knihovna se roku 2007 stala jeho pracovištěm více méně náhodou. „Vrátil jsem ze stipendijního pobytu ve Vídni, na univerzitě jsem měl většinu zkoušek splněnou, a tak jsem se začal poohlížet po zaměstnání. Jedinou podmínkou bylo, abych v něm mohl uplatnit obor vysokoškolského studia, proto jsem obeslal vícero institucí paměťového zaměření,“ říká Foltýn, jenž je absolventem oboru regionální dějiny na pardubické univerzitě. V Praze začínal na pozici knihovníka v Oddělení digitalizace.

Ve své nové funkci bude řešit, jak knihovnu, která přestává kapacitně vyhovovat, potýká se s odlivem majitelů čtenářských průkazů a postrádá dostatek mladých knihovníků a knihovnic, opět posunout mezi moderní instituce. Promyšlených má několik cest: od modernizace webových stránek (hotové by měly být v pozdním jaru), úzkou spolupráci s vysokými školami i dalšími vzdělávacími institucemi až po důraz na zmíněnou digitalizaci. O důležitosti ochrany a záchrany tisků touto cestou, stejně jako o potřebě najít nové pracovníky na další pozice, které nejsou „tolik vidět“, mluvil ve Vizitce detailněji.

Příprava knih v Národní knihovně na digitalizaci

V rozhovoru přišla řeč i na novou budovu. V Národní knihovně už se schází specializovaný multioborový tým, který o potřebách takového prostoru diskutuje, a Foltýn ve Vizitce zmínil v obecnějších rysech i místo, kde by stavbu rád viděl. Inspirací je mu celá řada evropských přístupů: v Rize a v Kodani oceňuje zapojení čtenářské komunity a místních obyvatel, v Mnichově se mu zase líbí propojování analogových a digitálních služeb. Řekové pak vsadili na kombinaci knih a přírody. „Každá knihovna reflektuje svou zemi, svoje potřeby. Proto není možné vzít si jako inspiraci jednu jedinou knihovnu, je třeba vybírat si podle jednotlivých oblastí, které se týkají naší knihovny.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.