Nora Musatová: Ze života ruského malíře v Praze
Cesty ruských umělců vedly po Říjnové revoluci do různých částí Evropy a mnohdy i dál. Například Ivan Jakovlevič Bilibin se nejdříve zabýval církevním malířstvím v Alexandrii a teprve poté přesídlil do Paříže. Tam se chtěl dostat i mladý výtvarník Grigorij Alexejevič Musatov (29. 1. 1889, Buzuluk – 8. 11. 1941, Praha).
Byl synovcem symbolistického malíře Viktora Borisova-Musatova, známého tvůrce zasněných krásných kněžen v palácových parcích u vodotrysků. Když se Grigorij Musatov dozvěděl o Masarykově pomoci východoslovanským běžencům z řad inteligence, rozhodl se spolu se ženou, že to nejdříve zkusí v Praze, a pak mohou přesídlit do Francie.
V Radioknize čte ze vzpomínek Nory Musatové Aranka Lapešová v režii Petra Dufka. Pro rozhlas v roce 2009 připravila a z ruštiny přeložila brněnská rusistka a překladatelka Danuše Kšicová, která zemřela 31. ledna 2017.
Jejich osud se však utvářel jinak. Šťastnou souhrou náhod se manželé hned v prvním roce svého pobytu v Československu na jedné ze štací divadelní společnosti, kde se uchytili, seznámili se sestrou českého malíře Jana Zrzavého. Stalo se to roku 1921 v Německém – později Havlíčkově – Brodě. Hráli tam tehdy úspěšně Čechovovu frašku Jubileum.
Po představení si publikum obvykle rozebralo herce k přenocování domů. O manželské páry ovšem nikdo moc nestál. Tentokrát měli štěstí. Pozvali je mladí manželé. Muž uměl rusky, protože se jako legionář nedávno vrátil domů z Ruska.
„Když vstoupil do domu manželů Kynychových, nemohl se Grigorij Alexejevič vzpamatovat z údivu. Už dávno neviděl tak odvážné a originální práce, jaké byly rozvěšeny po stěnách. Když se zeptal, kdo je jejich autorem, paní Marie zavolala svého bratra Jana Zrzavého. Tak se seznámil Grigorij Musatov s Janem Zrzavým. Jejich přátelství přerušila až Grigorijova smrt,“ píše ve svých vzpomínkách dcera ruského malíře Nora Musatová.
Členové rodiny Kynychových se od té doby stali pro Grigorije Musatova a jeho ženu velmi blízcí. Do značné míry jim pomohli začít v cizí zemi nový život.
O tom, jak se Grigorij Musatov dostal do Československa, jak se stal členem Umělecké besedy, jejíchž výstav se hojně zúčastňoval, stejně jako o životě v předválečné a válečné Praze, vypovídají zajímavé vzpomínky pražské malířky Nory Musatové (nar. 1931).
Výtvarnice s fenomenální vizuální pamětí, jež dovede po letech zachytit podobu lidí, s nimiž se setkala v dětství nebo v mládí, má i nepopiratelný literární talent. Ve svých rusky i česky psaných vzpomínkách přibližuje život ruské emigrace v Československu, její sbližování s českým výtvarným prostředím i kolorit dávno uplynulých časů, kdy bylo české území křižovatkou několika kultur, kam přicházela i odkud odcházela řada významných osobností, s nimiž měla možnost se sama setkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
