Noci, noci
Mladičká autorka Kateřina Rudčenková je vedle Tobiáše Jirouse a Tomáše Kolského jedním z dalších literárních objevů nakladatelství Torst; narodila se v roce 1976, vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor písňový text a scénář, později ve studiu pokračovala na zemědělské univerzitě, v oboru agrární diplomacie. V roce 2003 jí byla udělena literární Cena Huberta Burdy pro mladé východoevropské básníky.
Právě vydaná publikace je kniha sedmi povídek, jejichž společným jmenovatelem jsou mezilidské vztahy, neshody mezi rodiči a dětmi, samota a ženské postavy vystupující často v roli oběti, neschopné odpoutat se od tíživé minulosti, od problematického dětství; hrdinové uvažují o životě i smrti, skutečnost a úvahy se prolínají se sny. "Ve snu má matka onemocněla, a proto jí museli odštípnout celé tělo, takže z ní zbyla jenom hlava. Já jsem tu hlavu dostala na starost," píše autorka hned v úvodní povídce Les. I když některé příběhy se zdají poněkud nezralé, přesto překvapují svou syrovostí a absurditou situace; v povídce Lehkost: "...do tramvaje nastoupí žena se slepeckou holí v doprovodu svého manžela. Po chvíli se muž beze slova zvedne a přesedne si na druhý konec vagonu. Ona se otočí a mluví k prázdnému sedadlu za sebou; žádná odpověď. Lidé stojí nad ní, všichni mlčí." Podobně v povídce Poryv větru mi rozhazuje vlasy je život i smrt zestárlého herce Tona nahlížen očima jeho mladé milenky: "...znala jsem jeho proměny, chvíle, kdy zářil a oslňoval vtipem, a chvíle, kdy trpěl bolestmi zad a připínal si bederní pás..." Povídka pak graduje v nečekanou pointu - milenka si jeho smrt vymyslela. Zdá se, že mezi literární fikcí a realitou není rozdíl; postavy se vždy chovají velice vymyšleně, literárně. Nepochybně nejzdařilejší je však povídka o literárním festivalu v rumunském Sighetu, o setkání s rumunskými básníky: "Předjíždíme koňské povozy. Míjíme vesnice. Vjeli jsme do předminulého století, do snu." Rudčenková pak pokračuje a se smyslem pro humor, snad právě jen v této povídce, líčí průběh i účastníky festivalu; povídka tak připomíná spíš krátkou reportáž. "Nemám boha, jen únik. Stále stejná vracející se úzkost. Je to prázdnota dospělosti," říká na jednom místě. Příběhy jsou prolnuty pocity marnosti, osamělosti, autorka si oblíbila postavy plné existenciálních gest; i přes určitou nezralost není kniha nezajímavá.
Recenze Ladislavy Chateau
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
