„Noc černá nejen tmou III.“ – James Mallahan Cain a film

18. srpen 2012
Víkendová příloha stanice Vltava
02033038.jpeg

Ve třetím ze čtveřice komponovaných pořadů, věnovaných filmovým adaptacím tzv. americké drsné literární školy, diskutuje Vladimír Hendrich s historikem amerického filmu Věroslavem Hábou o temných psychologických love stories u nás stále poměrně málo známého Jamese Mallahana Caina (1892 – 1977).

V prologu tohoto dílu se Hába s Hendrichem pokusí objasnit některá základní specifika pojmu „film noir“ - jeho genezi, rozvoj a souvislosti s literárním stylem J. M. Caina, jehož příběhy v sobě otevřeně spojují problematiku násilí a sexu a pro prudérní Hollywood byly proto až do roku 1944 tabu. „Básník vraždy“ a morálních důsledků viny plynoucí z vášně J. M. Cain na rozdíl od Hammetta a Chandlera nepsal detektivky, ale drsné krimipříběhy.Autoři pořadu hodnotí první adaptace Cainových románů nejprve ve Francii (P. Chenal), v Itálii (L. Visconti) a posléze v Hollywoodu (B. Wilder, T. Garnett a M. Curtiz). Námětem debaty jsou zejména Cainovy romány „Pošťák zvoní vždy dvakrát“ (1934) a „Pojistka smrti“ (1936, oba u nás vyšly v jednom svazku v roce 1987 ve výtečném překladu Jaroslava Kořána), ale také novela „Mildred Pierceová“ (1941). Polemika se vede o kvality Garnettova filmového přepisu „Pošťáka“ z roku 1946 a Rafelsonovy verze této knihy z roku 1981 s J. Nicholsonem v hlavní roli, ale řeč je také o dalších čtyřech adaptacích „Pošťáka“. V. Hába podrobně rozebírá osobní i profesionální vztah R. Chandlera a J. M. Caina, uvádí zajímavé profesní i osobní souvislosti Cainovy literární i scenáristické kariéry a zevrubně komentuje vzájemný vztah Wildera a Chandlera, kteří byli svým naturelem velmi odlišné osobnosti, přesto však dokázaly společně vytvořit jeden z nejlepších filmu noir všech dob – „Pojistku smrti“ (1944).

Autor:Vladimír Hendrich