Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský vědec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon, a to za výzkum, který v budoucnu může znamenat průlom v regenerativním lékařství a umožnit, aby se například z kožní buňky pacienta v laboratoři vypěstovala třeba srdeční tkáň pro jeho poškozený srdeční sval nebo jaterní buňky pro postižená játra a podobně.
Převratné objevy obou oceněných totiž podle Nobelova výboru zcela zásadně změnily pohled na vývoj a specializaci buněk. Prokázali něco, co se dlouho považovalo za nemožné: že už dospělou buňku konkrétní tkáně či orgánu v těle lze „přeprogramovat“ tak, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného, takzvaně pluripotentního stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk – podobně jako kmenové buňky v embryu.
A navíc k této přeměně stačí překvapivě málo faktorů, jak v příspěvku Jany Olivové vysvětluje doktor Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademi věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
