Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský vědec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon, a to za výzkum, který v budoucnu může znamenat průlom v regenerativním lékařství a umožnit, aby se například z kožní buňky pacienta v laboratoři vypěstovala třeba srdeční tkáň pro jeho poškozený srdeční sval nebo jaterní buňky pro postižená játra a podobně.
Převratné objevy obou oceněných totiž podle Nobelova výboru zcela zásadně změnily pohled na vývoj a specializaci buněk. Prokázali něco, co se dlouho považovalo za nemožné: že už dospělou buňku konkrétní tkáně či orgánu v těle lze „přeprogramovat“ tak, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného, takzvaně pluripotentního stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk – podobně jako kmenové buňky v embryu.
A navíc k této přeměně stačí překvapivě málo faktorů, jak v příspěvku Jany Olivové vysvětluje doktor Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademi věd.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
