Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský vědec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon, a to za výzkum, který v budoucnu může znamenat průlom v regenerativním lékařství a umožnit, aby se například z kožní buňky pacienta v laboratoři vypěstovala třeba srdeční tkáň pro jeho poškozený srdeční sval nebo jaterní buňky pro postižená játra a podobně.
Převratné objevy obou oceněných totiž podle Nobelova výboru zcela zásadně změnily pohled na vývoj a specializaci buněk. Prokázali něco, co se dlouho považovalo za nemožné: že už dospělou buňku konkrétní tkáně či orgánu v těle lze „přeprogramovat“ tak, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného, takzvaně pluripotentního stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk – podobně jako kmenové buňky v embryu.
A navíc k této přeměně stačí překvapivě málo faktorů, jak v příspěvku Jany Olivové vysvětluje doktor Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademi věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
