Nobelova cena za fyziku putuje do Británie a Belgie
Teoretické předpovězení elementární částice, které se někdy říká „božská“, protože souvisí s tím, jak některé jiné částice nabývají hmotnost: právě práce na tomto poli získaly letošní Nobelovu cenu za fyziku.
„Letošní cena je o něčem velice malém, ale naprosto zásadním.“ Těmito slovy oznámil profesor Staffan Normark z Královské švédské akademie věd, že se tato instituce rozhodla udělit letošní Nobelovu cenu za fyziku Britovi Peteru Higgsovi a belgickému fyzikovi Françoisovi Englertovi za teoretický objev mechanismu, který přispěl k pochopení toho, jak některé subatomární částice nabývají svou hmotnost.
Své předpovědi učinili oba vědci nezávisle na sobě sice už v 60. letech minulého století, teprve loni však platnost jejich předpovědí potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z České republiky.
Předpovědi nových nositelů Nobelovy ceny potvrdil konkrétně objev nové elementární částice, jejíž vlastnosti odpovídají vlastnostem předpovídané Higgsově částici neboli Higgsově bosonu.
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
