Nezlomní a obětovaní. Začíná festival dokumentárních filmů zachycujících vzdor vůči totalitám
První ročník festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní přinese snímky o historických osobnostech a dramatických událostech minulého století. Představí snímky českých, slovenských a polských tvůrců, vedle jiných Olgy Sommerové, Martina Vadase nebo Heleny Třeštíkové. Festival pořádá Muzeum paměti XX. století od 10. do 12. listopadu 2020. Všechny filmy, úvody a diskuse budou dostupné zdarma formou livestream z pražského Bio Oko.
„Nabízíme především historické dokumentární filmy z 20. století a o 20. století. Jsou to filmy nejrůznějšího zaměření, které mapují jak období totalit, tak v programu najdete i novější snímky. Nejstarším filmem je dokument Karla Vachka Spříznění volbou z roku 1968, nejnovějším pak film Mobilizace Luboše Dobrovského režiséra Pavla Štingla, který byl natočený minulý rok,“ představuje program ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták. Festival nabídne 22 filmů české a polské dokumentární produkce, uzavře ho však hraný historický film Katyň režiséra Andrzeje Wajdy.
Vzhledem ke koronavirovým opatřením proběhne vše podobně jako u ostatních kulturních akcí online. Každý film uvede historik zasazením do kontextu a po většině projekcí proběhne debata, kde historici povedou rozhovor s tvůrci filmů. Festival, jehož největší inspirací je obdobná akce dokumentárních filmů NNW v Gdyni, se současně chystá udělit dvě ocenění osobnostem, které se podílí na udržení povědomí o důležitých událostech z naší historie. Všechny přednášky a besedy se budou vysílat živě z kina Bio Oko prostřednictvím webových stránek Muzea paměti XX. století.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
