Nevítané návštěvy z jiných dimenzí. Českého vydání se dočkal knižní debut jednoho z mistrů současného hororu

Přebal knihy Písně mrtvého snivce Thomase Ligottiho|foto:Nakladatelství Carcosa

Sedmašedesátiletý autor žijící na Floridě, v jehož žilách proudí krev Sicilanů a kterého list The Washington Post označil za „nejlépe střežené tajemství v současném literárním hororu“, působil přes dvacet let jako nakladatelský redaktor a této životní etapě posléze věnoval knihu S prací jsem ještě neskončil: tři příběhy korporátního hororu.

Počátky autorovy vlastní literární tvorby spadají do raných 80. let, první verze jeho sbírky Písně mrtvého snivce pochází z roku 1985. Po vydání několika dalších svazků povídek a novel, za které získal řadu žánrových cen, přesedlal kolem roku 2000 spíše na esejistiku a témata, jimiž se zabýval ve svých prózách, rozpracoval ve dvousetstránkovém filozofickém pojednání, nazvaném Spiknutí proti lidské rase a vydaném roku 2010. Tuto knihu mimochodem později označil za jeden ze svých inspiračních zdrojů Nic Pizzolatto, scenárista první řady seriálu True Detective, u nás uvedeného pod názvem Temný případ.

Poutavý vypravěč i znalec žánru

Písně mrtvého snivce rozhodně nejsou knihou, kterou by nutně ocenil každý fanoušek literárního hororu jako takového. Pokud však patříte k intelektuálněji založeným milovníkům hrůzy, pak si při četbě Ligottiho povídek nejspíše přijdete na své. Nemluvě o tom, že dotyčná kniha, čítající 320 stran a doprovázená působivými černobílými ilustracemi ukrajinského umělce Sergeje Krykuna, představuje vskutku důstojné uvedení významného představitele světové fantastiky druhé poloviny 20. století na českou scénu. Na závěr si neodpustím ocitovat alespoň jednu z Ligottiho znepokojivých tezí, která do značné míry vystihuje jeho autorský postoj: „Život je zlý sen, jenž na vás zanechává stopu, aby dokázal, že je ve skutečnosti reálný.“