Nešťastníci

13. červen 2003

David Žák o knize Bryana Stanleyho Johnsona - Nešťastníci, kterou vydalo nakladatelství Argo v roce 2002 v edici anglo-amerických autorů. Tato kniha vyšla poprvé v roce 1969 a málokterý z dnešních literárních kritiků ví, jak výrazný ohlas tenkrát zanechala. Dokonce v té době kritici tvrdili, že Johnson je nejvýznamnější mladý anglický prozaik.

Johnson zemřel roku 1973 a jakoby se na něho zapomnělo, nebýt reedice již zmíněných Nešťastníků. Je to čtvrtý z jeho sedmi románů. O jeho prvotině Lidé na cestách se psalo jako o novodobém Odysseovi a v pořadí šestý román Vlastní podvojné účetnictví Christie Malryho ocenil i Samuel Beckett. Johnson za svého života patřil k nejznámějším, i když sotva k nejprodávanějším autorům. Tvrdí se o něm, že to byl provokatér a hračička. Sám razil názor, že spisovatel je vlastně dokumentarista a měl by zachycovat skutečnost tak, aby ji v co nejvěrnější podobě předal čtenáři. Tvrdil, že literatura je historická příručka toho, co člověku probíhá hlavou. Johnson byl známý svými nekompromisními a bez obalu vyjadřovanými názory na konzervatismus značné části moderní literatury a byl nápadný svými inovacemi. Například díry vystřižené do stránek a také nesvázané části knihy, které vycházejí v krabici.

Obálka knihy Nešťastníci

Ne jinak je tomu u Nešťastníků. Tento román má 27 samostatných částí, které jen dočasně drží pohromadě lehce odstranitelný proužek. Kromě první a poslední části, které jsou takto označeny, je možné zbývajících 25 oddílů řadit i číst v libovolném pořadí. Pokud tedy čtenář nedá přednost jistému nahodilému pořadí, v němž román zakoupí, může si kapitoly knihy před jejím přečtením jakkoli jinak nahodile přeházet.

Johnson, jak z mých slov čtenář jistě vytuší, byl jedním z největších literárních experimentátorů. Jak jsem už zmínil, jeho román Nešťastníci zažil během své reedice v roce 1990 nebývalou renesanci. Rámec příběhu je velice jednoduchý: sportovní reportér přijíždí do jednoho menšího anglického města na fotbalový zápas a příjezd do města, kde žil jeho kamarád, v něm oživí řadu vzpomínek, které se snaží v hlavě uspořádat. Reportérem je samozřejmě autor sám a během fotbalového zápasu se mu vybavuje jedna vzpomínka za druhou, ale neuspořádaně a do vzpomínek vstupuje dění na hřišti. Tuto nahodilost toho, co se děje v hlavě, chtěl Johnson zachytit věrně. Uvědomoval si, že ona nahodilost je v přímém rozporu s technologickým faktem, že máme knihy svázané v deskách, vázaná kniha totiž vnáší do textu řád, uspořádání stránek je dané. Rozbitost a křehkost, tak jako je křehká a snadno rozbitná kniha v krabici, jsou dvě hlavní témata Nešťastníků a hlavní tóninou tohoto románu je neklidná, tázající se melancholie. Paradoxně tato kniha nevypovídá o příteli Tonym, na kterého autor vzpomíná, ale jedná se o daleko živější portrét samotného vypravěče.

Skvěle napsaná kniha čtenáři kromě literárního zážitku přinese mnoho úvah o paměti člověka, o tom, jak si sám pořád jinak a jinak ve vlastních vzpomínkách interpretuje vlastní minulost.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Hana Krejčová
Spustit audio