Nespavost souvisí s dnešní dobou, s tlakem vydělávat a konzumovat, říká filozof Václav Janoščík

25. březen 2019

Zápisky z deníku roku 2026, spekulativní fragmenty a fikce jako metoda, ne smyšlenka… Filozof a kurátor Václav Janoščík vydal knihu myšlenkových fragmentů Nespavost.

„Knížka Nespavost je založena na mých zápiscích, které jsem si zaznamenával, když jsem nespal. Spíš než o metaforu jde tedy o metodu, jak psát a zakoušet čas,“ říká její autor Václav Janoščík a dodává: „Až postupně jsem do ní začal zapojovat témata, která se týkají společnosti nebo filozofie.“ Základem knihy a klíčem k jejímu čtení je tak rytmus přerušovaného psaní, které více než po linii nějakého příběhu postupuje po větách a fragmentech.

Zrychlený systém časovosti 24/7

Zápisky v knize jsou rozděleny do kapitol, pojmenovaných podle jednotlivých let, které však ve snaze potlačit její deníkový charakter nejdou lineárně po sobě a začínají rokem 2026.

I když je tam obsažena řada smutných nebo osobních záležitostí, byl bych nerad, aby to někdo četl bolestínsky.

„Samotná posloupnost let byla inspirována náhodným řazením zápisků ve Wordu,“ prozrazuje autor. Vznikla tak časová spirála, kterou rok 2026 povznáší na určitou spekulativní až provokativní rovinu, aby byl obsah brán trochu nadlehčeně. Absolvent filozofie Janoščík nicméně vysvětluje, že se především snažil zachytit sílu toho, co dokáže měnit myšlení.

Balancování s filozofií, banalitou i patosem

„Fikce není jenom to, že si něco vymyslím nebo napíšu příběh, který se reálně nestal. Je to metoda, jak se dopracovávat k tomu, co je skutečné, co je například pravda nebo láska,“ doplňuje v Artcafé autor, který sám vyučuje teorii médií a umění na AVU.

Václav Janoščík: Nespavost

Svou sebe-fikcionalizaci v knize využívá v kontextu sociálních sítí, tedy v kontextu problémů jako jsou post-pravda, post-fakta nebo hoaxy. „Neustále čelíme politickým nebo jiným strategiím, jak unikat realitě, jak ji fikcionalizovat a vykrádat, proto jsem se snažil využít metodu postů na sociálních sítích a zkoumat, jak může tato forma posunout samotný text dál k nějakým filozofickým obsahům,“ vysvětluje autor.

Filozofická ekvilibristika

Knížkou se vine celá řada politických problémů a samotná autorova přiznaná nespavost není brána jako osobní trauma, ale jako něco, co souvisí s dnešní akcelerovanou dobou – nutností být nepřetržitě dostupný, neustále se sebe-prezentovat a ukazovat svůj potenciál.

V dnešní době je nutností být nepřetržitě dostupný.

Profesionálové z marketingové branže naplňují náš jazyk podle Janoščíka významy, jimiž do něj kódují zjednodušující stereotypní role, se kterými se pak musíme nějak vyrovnávat. Podobně jako je jazyk abstrakcí, stáváme se jí i my sami, když jsme „převáděni na jednotky ve statistikách nebo na trhu práce nebo jsme-li chápáni jako konzumenti, od kterých se sbírají data na facebookových profilech, aby nám mohla být ušita nejlepší reklama přímo na tělo.“

Troufnout si na nižší formu

Chceme-li proti těmto dnes již každodenním procesům bojovat, buď se podle Janoščíka můžeme vracet k poezii a knihám, tedy tradičním formám komunikace, nebo můžeme zkusit uvažovat zrychleným způsobem, tj. myslet dopředu a pokusit se nové techniky, formy a strategie sami něčím naplnit: „Troufnout si psát něco, co je spojeno s takovou nízkou formou, jako jsou posty na Facebooku.“

Podle autora Nespavosti často příliš lpíme na tradičních formách jako je kniha nebo ve výtvarném umění výstava a zapomínáme, že se tyto formy nějak vyvíjejí.

Pozitivní politika nespavosti

Spánek je podle Janoščíka médiem, skrze které se ve společnosti ukazují mnohé problémy, které máme. V České republice například převládá obrovský důraz na to, pracovat hodně a dlouho, hraničící až s fetišizací práce. Zatímco bdělost a spánek, den a noc nebo práce a odpočinek fungují běžně v komplementárním rytmu, je podle autora nespavost vyšinutím, výchylkou systému, která nás činí ostražitými vůči tomu, co se právě děje. A ve výchylce se může ukrývat kreativita.

Celý rozhovor včetně hudebního výběru dramaturga Václava Havelky a jeho hosta Jakuba Čermáka, vystupujícího pod uměleckým jménem Cermaque, si můžete poslechnout zde:

autor: Tomáš Pivoda
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.