Nerovnováhu mezi muži a ženami nelze ignorovat, tvrdí české komiksové autorky
V Kasárnech Karlín začíná výstava komiksových autorek Laydeez do Comics. Ukazuje, jak se v současnosti proměňuje role ženy. O propagaci kreslířek na české komiksové scéně a novém ženství jsme si povídali se spoluzakladatelkou skupiny Laydeez do Comics Štěpánkou Jislovou a animátorkou Alionou Baranovou.
Pražská skupina Laydeez do Comics vznikla v roce 2015 s cílem seznamovat českou veřejnost s tuzemskými i zahraničními kreslířkami a prostřednictvím svého webu otevírat čtenářům a čtenářkám okno do světa zahraniční komiksové scény. Skupina představuje odnož stejnojmenné organizace původem z Velké Británie, která má dnes pobočky od Dublinu po San Francisco.
Muži a ženy na tom nejsou stejně
„Velká část komiksové komunity nás podporuje, vedle toho je tu velká část, které je to jedno, a pak jsme dostaly jednu velmi úsměvnou reakci na celé naše snažení od jednoho nejmenovaného kamaráda, který doufá, že jednou budou Laydeez zrušeny a nahrazeny Humans do Comics. Rozhodně jsou zde hlasy, podle nichž jen podporujeme genderovou nerovnováhu, která tady existuje. My si ale nemyslíme, že komiksová komunita a společnost obecně jsou tak daleko, abychom si mohli dovolit ignorovat prostý fakt, že muži a ženy na tom nejsou stejně,“ vysvětluje důvody vzniku ženského komiksového uskupení Štěpánka Jislová.
Každoroční sympozium je práce i potěšení
Skupina každoročně organizuje sympozia, což jsou tvůrčí pobyty pro několik vybraných účastnic, které po dobu šesti dní vytvářejí díla na jedno společné téma. Letošní se zaměřily na Ženu 2.0 a hledání odpovědí na otázku, zda existuje nové ženství a co obnáší. „První bod sympozia, který jeho podobu asi nejvíc ovlivňuje, je výběr místa, kam se vydáme,“ přibližuje podobu tvůrčího týdne Jislová.
„Je to skvělá kombinace práce a potěšení, člověk nemusí jen sedět a kreslit, ale užije si přírodu i zábavu. To mu dodá pozitivní impuls pokračovat dál v práci. Komiks je, stejně jako animace, obrovsky časově náročný,“ vysvětluje Aliona Baranová, jedna z účastnic letošního sympozia, která odešla z rodného Běloruska studovat animaci do Zlína.
Jak by poradila Afrodita?
„Seznam potenciálních účastnic sympozia dáváme dohromady v průběhu celého roku a pak zvažujeme, jestli jsou tam zajímavé autorky a vzájemně si sednou,“ upřesňuje Jislová. „Jednu dobu jsme se snažily zažádat o grantovou podporu, ale pak jsme zjistily, že čas vynaložený na pochopení a sepsání grantů bychom mohly strávit v práci a vydělat ty samé peníze, které pak investujeme do Laydeez,“ dodává k otázce financování. První ročník sympozia vynesl uskupení cenu Muriel za přínos českému komiksu.
Komiksy vytvořeném na letošním sympoziu ukazují třeba proměňující se roli ženy, čím by se mohly zabývat novodobé čarodějnice a jaké rady by udílela Afrodita dnešním ženám. K vidění budou poprvé na výstavě v pražských Kasárnech Karlín. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 18. října a výstava potrvá až do 30. 10. 2018.
Jak probíhá každoroční sympozium a jak je možné, že u zrodu pražské pobočky Laydeez do Comics stál ve skutečnosti muž? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudební doprovod vybral Petr Dorůžka, který se zaměřil na každoroční hudební soutěž Premio Andrea Parodi na Sardinii.
Související
-
Jak jsem se zabila. Výtvarnice Štěpánka Jislová o zákoutích mysli i nové výstavě Přechody
Mladá komiksová autorka otevírá výstavu a spolupracuje s komunitním centrem OKO, které chce skrze umění vtahovat návštěvníky do světa lidí s duševním onemocněním.
-
Ženská angažovanost je v roce 2018 normální postoj, říká Toy Box
Egon Schiele Art Centrum představuje průřez tvorbou osmi umělkyň. O projektu v ArtCafé mluvily kurátorka Hana Jirmusová Lazarowitz a malířky Magdalena Rajnišová a Toy Box.
-
Město, jeho hrdinové a umělá inteligence. Začíná LUSTR, festival ilustrace
Neobydlené pokoje činžáku Kampus Hybernská přivítají ilustrace od pěti desítek českých i zahraničních autorů. 4. října začíná pátý ročník festivalu ilustrace LUSTR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.