Neřesti v díle barokního mistra

Hlavním oborem jeho tvorby byla malba oltářních obrazů (z pražských připomeňme ty v břevnovském klášterním kostele sv. Markéty či v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně, dále pak oltáře v Doksanech, Manětíně, Mníšku pod Brdy, Citolibech, Vysokém Mýtě, Jindřichově Hradci, Hradci Králové a v Kutné Hoře).

Brandlův oltářní obraz v kostele v Manětíně|foto: manetin.cz

Ve všech obdobích tvořily významnou složku Brandlovy tvorby i portréty, výrazně charakterové malby hlav, především světců. Méně známé jsou jeho obrazy žánrové, zachycující výjevy a scény každodenního života. Právě současná výstava pořádaná Národní galerií v klášteře sv. Jiří je vůbec prvním výběrem (kurátorsky zpracovaným Andreou Rousovou) této méně známé sféry umělcovy tvorby.

Brandlův živelně lehkomyslný (dnes bychom řekli bohémský) temperament vynikl již v mládí, stejně jako jeho malířská vyspělost. Po celý svůj bouřlivý a v podstatě tulácký život vzdoroval dobovým konvencím, nikdy nežil a nepracoval jako usedlý cechovní mistr ani nebyl typem umělce dvorského. Někdy pobýval ve šlechtických rezidencích a držel si vlastní služebnictvo a ekvipáž, jindy byl pronásledován věřiteli a prožíval roky chudoby či dokonce měsíce ve vězení. Tyto bohaté, šťastné i trpké životní zkušenosti se zároveň s vědomím vlastní umělecké nezávislosti přetvořily v období po přelomu století v uznávanou originalitu díla oproštěného od dobových konvencí i místních vlivů.

Výstava s názvem Malíř neřestí pozemských umožňuje divákům nahlédnout do oné zdánlivě okrajové části Brandlovy tvorby, v níž se věnoval světským námětům moralizujícího charakteru. Obrazové výjevy U felčara a U mastičkářky sugestivně zachycují praktiky příslušníků oněch "pochybných řemesel" a trpnou odevzdanost či naivitu jejich "obětí". Kromě zjevné a mimořádné malířovy schopnosti vyjádřit expresivitu a vnitřní dramatičnost tématu pomocí světla a barvy prozrazují i jeho úsilí po psychologické interpretaci. Jen zdánlivě jde o malířské "momentky"; více než dokumentarismem námětu fascinuje Brandl složitostí a pečlivostí obrazové konstrukce a kompozice s řadou skrytých významů. Podobně dvojice alegorických obrazů Muž s dýmkou a Dívka s číší vína není jen popisným ztvárněním věčných neřestí, ale i celou pokladnicí skrytých ikonografických významů. V zájmu jejich poučenějšího "čtení" je výstava obohacena o příklady dobových děl holandských mistrů, zpracovávajících podobná, zdánlivě "nezávadná" témata. Navštívit ji můžete do 24. března.

Brandlova Dívka s číší vína|foto: Český rozhlas 7 - Radio Praha