Nepříliš bezpečný průvodce temnotou Johna Ajvida Lindqvista
Kompozice pro tři hlasy a švédského spisovatele Johna Ajvida Lindqvista, autora románů Ať vejde ten pravý a Jak zacházet s nemrtvými. Účinkují Lukáš Hlavica a Ivan Řezáč. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Českému čtenáři představilo obě díla v překladu Jany Holé nakladatelství Argo. Spisovatel John Ajvide Lindqvist byl v roce 2012 hostem veletrhu Svět knihy. Tehdy s ním Jan Tůma natočil rozhovor a zakomponoval ho do svého rozhlasového pořadu, který sám režijně nastudoval a uvádí.
Co dělat?
Situaci, kterou začíná román Jak zacházet s nemrtvými, si pravděpodobně každý někdy představoval. Je to moment, jakoby se svět kolem vychýlil z racionální polohy, všechny známé fyzikální zákony ztrácejí platnost a relativita nepochopitelných rozměrů prostupuje vším, nastolujíc svoje vlastní zákonitosti, na jejichž pochopení těm, kteří se ocitají v jejím jádru, nezbývá čas… A vyvstane otázka – co dělat?
Toto je možné, to přece znám!
Debut Ať vejde ten pravý vyvolal v roce 2004 na švédské literární scéně senzaci, kniha byla přeložena do jedenácti jazyků a zfilmována ve švédské i americké verzi. Jedinečnost románu nespočívá jen v drásavém příběhu, který je napsán tak, že je schopen vybudit čtenářovu představivost v jejích temných rovinách, ale i v tom, že si čtenář může zároveň říkat: „Toto je možné, to přece znám!“
Příběh se odehrává na periferii jednoho města, kde žijí zbloudilé duše, opilci, samotáři, pedofilové, podivíni, násilničtí teenageři, a od určitého okamžiku i neobyčejně citlivá bytost jiného druhu, která se živí lidskou krví.
Všechno, o čem v knize píšu, je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak
Místo není vymyšlené, mnohé použité reálie jsou obrazem skutečného Blackebergu, v jehož bizarním prostředí prožil své dětství a počátek dospívání i John Lindqvist. Sociální rovinou knihy je fakt, že tu existují vedle sebe dva světy – svět adolescentů, postrádající nepředstíraný a k problémům nedospělců vnímavý zájem dospělých, a svět dospělých, skoro neprodyšně uzavřený do svých vlastních traumat. A v tom zvláštním meziprostoru se potkávají dvě zranitelné bytosti – nedospělec Oskar a Eli, bytost jiného druhu, u níž věk není důležitý, protože není měřitelný naším časem.
Situace, s nimiž Lindqvist při výstavbě svého „upířího románu“ pracuje, jsou imaginativní, což je dost možná dáno předchozí kouzelnickou profesí autora (na literární dráhu se rozhodl vstoupit po dvanácti letech, kdy působil jako kouzelník a sólový komik) a také to odpovídá jeho tvrzení – „Všechno, o čem v knize píšu, je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak.“
Účinkují: Lukáš Hlavica a Ivan Řezáč
Pořad připravil, uvádí a režijně nastudoval: Jan Tůma
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
