Neposlouchají vás vnoučata? Pište online encyklopedii
Online encyklopedie se mohou stát novou platformou, na které starší generace bude ostatním předávat své vědomosti a zkušenosti. Proto v Česku již 5 let probíhá projekt Senioři píší Wikipedii.
Česká Wikipedie je jednou z jazykových variant celosvětové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Tento týden, tj. nejpozději do 11. února 2018, by měla Wikipedie v češtině překonat hranici 400 000 článků. Rozsahem to odpovídá 200 tisícistránkovým, drobným písmem psaným knihám bez obrázků. Kromě článků se na české Wikipedii nachází také skoro milion stránek s podpůrným obsahem, například médii (fotky, videa, zvuky, obrázky, slovníky, knihy apod.) a profily přispěvatelů.
Typický český wikipedista je svobodný muž do 30 let
Autoři článků sami sebe nazývají wikipedisté. "V Čechách přispívají hlavně mladí muži do 30 let, většinou svobodní, kteří začali s přispíváním už na střední škole,” říká Vojtěch Veselý, spoluzakladatel projektu Senioři píší Wikipedii. S množstvím článků roste i doba nutná k údržbě vložených informací. I proto se v tuzemsku pozornost správců Wikipedie upnula i na starší generaci, což je v celosvětovém srovnání skoro rarita.
Zájem obohatit celosvětové vědění i chuť naučit se něco nového
Čtěte takéBrno hostí příznivce Wikipedie, mluvili o zapojení starších lidí do tvorby encyklopedie
Čtěte takéVandalové řádí i na Wikipedii. Pomáhají je usměrňovat i editoři z řad seniorů
“Přijde mi jako klišé říkat, že senioři mají více času. Trávím s nimi při kurzech několik týdnů a vím, že to s tím volnem není vůbec tak horké. Ve stáří se chtějí věnovat vlastním aktivitám, rodině, hlídat vnoučata, docházejí k lékařům. Jako důvod, proč se pouštějí do psaní Wikipedie, slyším nejčastěji zájem obohatit celosvětovou encyklopedii a také chuť naučit se něco nového,” vysvětluje Vojtěch Veselý.
Za poslední čtyři roky čeští senioři ovlivnili přes 4 000 článků buď tím, že napsali a vložili vlastní článek, anebo editovali stávající text. Jejich oblíbeným tématem jsou biografie, které Vojtěch Veselý doporučuje i začínajícím wikipedistům. Senioři patří také mezi důležité dodavatele obrázků a dalších médií. Nahrávají archivní materiály z domácích zdrojů, ale často jsou i aktivními fotografy či ilustrátory. Za poslední dva roky nahráli přes 2 500 médií.
Začínající autoři mají obavy, ale není třeba se bát
Kurz pro seniory trvá 6 týdnů, a účastníci a účastnice se na něm se naučí vkládat a editovat články. V 15 českých městech se wikipedisté potkávají v tzv. Wikiklubech, kde se mohou nováčci i pokročilí o práci na Wikipedii dozvědět víc a vzájemně si poradit. “Veřejná síť knihoven se pro nás stala důležitým prostorem, kde se zájemci dozvídají o Wikipedii asi nejvíce, případně se mohou zúčastnit pořádaných kurzů,” doplňuje Jan Groh, člen rady Wikimedia ČR.
“Jedna z nejtěžších věcí, kterou se snažíme na kurzech překonávat, je obava ze zodpovědnosti a ostych. Proto je lepší začít jednoduššími tématy, na kterých si práci můžeme dobře vyzkoušet,” dodává Vojtěch Veselý. “Imunitní systém Wikipedie je ale robustní a dokáže nedostatky článků v 95 % případů odhalit, takže editujte s odvahou!”
Celý záznam pořadu včetně hudby podle výběru Pavla Zelinky si můžete poslechnout zde.
Související
-
Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze
O knihách, informacích i dnešní roli knihoven ve společnosti - s RNDr. Tomášem Řehákem, ředitelem Městské knihovny v Praze.
-
Mrákotínská knihovna není jenom na výpůjčky. Umí hýbat děním
Na svou knihovnu můžou být obyvatelé Mrákotína na Chrudimsku patřičně hrdí. Dostala se totiž mezi třináct nejlepších knihoven Česka v celostátní anketě.
-
Knihovna je asi poslední místo, kde můžete trávit čas zdarma....
Už 120. narozeniny slaví letos městská knihovna v Táboře. Ke gratulantům se připojil Český rozhlas České Budějovice, který z čítárny v Jiráskově ulici odvysílal pří...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.