Neoklešťuju umění jen na adoraci Romů, jde mi o dialog, říká významná slovenská umělkyně vystavující v Praze

10. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy trasgressing past, shaping the future

Emília Rigová je coby první Romka laureátkou prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce. Na své aktuální pražské výstavě oživuje zapomenuté romské písně.

Moje umění neadoruje jen Romy, právě naopak – od začátku je postavené na dialogu Roma a Neroma. Odmítám ve své tvorbě oklešťování jen na romskou kulturu. Jde mi o spolupráci, říká slovenská výtvarnice Emília Rigová.

Ve své tvorbě propojuje romský a neromský svět a snaží se vést dialog s diváky. V rámci svého nového výstavního projektu v pražské galerii Artivist Lab v Kampusu Hybernská zve návštěvníky, aby se pokusili zazpívat si zapomenutou romskou píseň. Ta svým textem připomíná romský holocaust a velmi aktuálně propojuje tragickou minulost tohoto národa bez státu s naší přítomností.

Text písně z výstavy REVIVE/PURANO HANGOS Oživení starých hlasů – Emília Rigová

Rigová ukazuje, že vzpomínání na romský holocaust není jen záležitostí Romů a dává neromskému divákovi možnost vytvořit si k příběhům starých romských písní žánru halgató vlastní citový vztah.

Romský holocaust už podle ní došel do širšího povědomí, ale kvůli současnému dění ve světě je výtvarnice a vysokoškolská pedagožka spíš skeptická k tomu, že by se nálada ve společnosti vůči Romům a připomínání jejich tragické minulosti měnila k lepšímu.

REVIVE/PURANO HANGOS Oživení starých hlasů – Emília Rigová, ArtivistLab Kampus Hybernská 2020

Halgató, které Rigová na výstavě využívá, jsou pomalé sólové písně, které zpívaly v romských osadách na Slovensku převážně ženy, ale najdeme je i u olašských Romů v Maďarsku. Často se v nich zpívá o chudobě a nelehkém životním údělu.

„Romové v Česku pocházejí převážně ze Slovenska a jejich předkové nepatří k obětem romského holocaustu u nás, přesto si ale vytvořili vlastní vzpomínku na tuto tragédii. A písně halgató jim při tom vzpomínání pomáhají,“ říká etnomuzikoložka Zuzana Jurková.

Romští výtvarníci netvoří žádný folklór.
Tamara Moyzes

Je důležité, aby většinová společnost pochopila, že romské výtvarné umění není žádný folklór. Máme tady kvalitní romské umělce, kteří dokáží konkurovat všem ostatním, říká zakladatelka Artivist Labu a také kurátorka výstava Tamara Moyzes.

Alter ego jako symbolické spojení mezi Romy a Neromy

V roce 2018 získala Emília Rigová prestižní slovenskou Cenu Oskára Čepana pro výtvarné umělce do 40 let.

Čtěte také

Bári Raklóri se tehdy stala pevnou součástí slovenské umělecké scény, říká o svém alter egu, které v sobě symbolicky spojuje romské kořeny a neromský vzhled. Díky ceně se její tvorba také dostala do renomovaných uměleckých institucí.

Emília Rigová působí také jako vysokoškolská pedagožka, kurátorka a mimo jiné zasedla v porotě krajinářsko-architektonické soutěže na památník obětem romského holocaustu v Letech u Písku.

Výstavu Emílie Rigové REVIVE/PURANO HANGOS – Oživení starých hlasů můžete v Kampusu Hybernská navštívit od 1. června do 3. srpna 2020. Vstupné zdarma. 

Spustit audio

Související