Není nic, čemu bych rozuměl a co bych chápal

Literární pásmo o životě a díle francouzského spisovatele čínského původu Kao Sing-ťiena, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Poslouchejte on-line do 24. února 2018.

Narodil jsem se v roce 1940, před příchodem komunistické moci. V době nastolení režimu mi bylo deset let. To znamená, že mám jakoby ještě jednu paměť: vzpomínky na život před nástupem komunismu...

...říká v rozhlasovém pořadu Kao Sing-ťien, čínsky píšící prozaik, dramatik, básník a malíř.

Co se výchovy ke kultuře týká, vyrůstal v liberální rodině, neboť tatínek byl vášnivý čtenář klasických čínských románů i literatury západního světa a Sing-ťien měl ke všem knihám příštup už jako malý kluk.

Vystudoval na pekingském Institutu cizích jazyků, obor francouzština a překladatelství. V té době už psal pohádky pro děti, básně, měl za sebou pokus o filmový scénář, deset divadelních her, řadu esejů a reflexí o estetice, filozofii, umění a hlavně literatuře. V době propuknutí Kulturní revoluce Kao Sing-ťien pracoval jako překladatel. Po čase byl poslán spolu s desítkami miliónů studentů a intelektuálů do vnitrozemí na práci na venkově. V té chvíli už jeho „křehkou rodinu“ téměř zlikvidovali, autor celé své dosavadní dílo zničil.

V roce 1975, rok před Maoovou smrtí, se mohl z venkova vrátit do Pekingu a začít znovu pracovat jako překladatel. V roce 1980 se stal hlavním dramaturgem a scenáristou Pekingského lidově-uměleckého divadla. To začne uvádět autorovy hry, jejichž úspěch odpovídá pozdvižení i pohoršení, které svým novým přístupem vyvolávají. V roce 1986, v době plné přípravy nové hry Druhý břeh, dochází k zákazu jejího uvedení a Kao je vyzván ke „konstruktivnímu pohovoru“ na náležitých místech. Automaticky je zaškatulkován jako příživník bez práce, podezřelý z rozvratné ideové činnosti. Roku 1988 Čínu opouští.

Kao Sing-ťien: Obhajoba literatury

Čínský dramatik a prozaik Gao Xingjian

Vybrané pasáže z autorovy přednášky pronesené při převzetí Nobelovy ceny za literaturu v roce 2000. Poslouchejte on-line do 20. února 2018.

Vydá se po nejasných stopách Hory duše, přičemž vzniká text, který původně nebyl určen k vydání – sloužil jako útočiště a úložiště prožitků a poznatků z cesty. Na konci ročního putování ovšem čekal na autora exil. Od roku 1988 žije a tvoří ve Francii. Svou emigrací přestal v Číně existovat, navíc v roce 1997 získal francouzské občanství a čínské ztratil. Od prvního vydání na Taiwanu r. 1990 je tento experimentální, mnohovrstevnatý a složitý román přeložen do více než třiceti jazyků a roku 2000 vynesl autorovi Nobelovu cenu za literaturu.

Účinkují: Kamil Halbich, Jan Novotný, Jiří Hromada a Zdeňka Sajfertová

Z vlastních překladů připravil: Denis Molčanov
Režie: Vlado Rusko

autoři: Denis Molčanov , Vladimíra Bezdíčková
Spustit audio