Nenápadný půvab dokumentu

21. leden 2006

Dokumentární snímek Pavla Kouteckého Každý rok je v Praze jaro právem sklízel úspěchy už při loňském televizním uvedení; jeho další šíření na DVD, o něž se vedle sponzorů postarala společně s festivalem Pražské jaro také Česká televize, lze proto jen uvítat.

Autorům (na výsledku má lví podíl i kamera Stana Slušného, střih Jana Petrase a zvukové zpracování Zdeňka Taublera) se podařilo proniknout do tvůrčího ruchu velkého hudebního festivalu, aniž z něj učinili sošnou oficialitu. Místo přehlídky slavnostních akcí s celebritami je "filmové" Pražské jaro jaksi důvěrně blízké; hvězdy hudebního nebe se zdají na dosah, pilně se připravují, při zkoušce občas klopýtnou o nedorozumění či pochybnost, ale pokaždé to "vybalancují" a pokročí vpřed, aby na koncertě plně zazářily. Dirigent Bělohlávek vždy ví, co chce, a svou laskavou důsledností to umí z muzikantů dostat; světově proslulé klarinetistky se dokážou pár hodin před vystoupením přenést přes původní informační šum znejisťující, která má co hrát; Ebony Orchestra vyjádří vše, co interpretace netradiční hudby vyžaduje. Všechno má lidský rozměr, a tak je jen přirozené, že nechybí ani okamžiky humoru, které k hudebnímu životu také patří. Kouteckého snímek je vnitřně členěn do několika epizod: pracovní setkání klarinetistek Sharon Kamové a Ludmily Peterkové, Bělohlávkovo nastudování Dvořákova oratoria Svatá Ludmila a zkouška Ebony Orchestra. Film však tvoří jednolitý celek, vypovídající o festivalu mnoho důležitého, co návštěvník koncertů nemá šanci postřehnout.

Z dokumentu "Každý rok je v Praze jaro"

Skřítek Tomáše Vorla je patrně dosud nejzdařilejším, nejvýraznějším snímkem svérázného autora, který důsledně sází na vlastní autorskou výpověď o světě. Sázka mu vyšla zatím nejlépe právě u tohoto filmu. Zasloužila se o to i neobvyklá forma: v půvabné a zábavné grotesce o trochu bláznivém životě povedené rodinky nezazní jediné slovo dialogu, pouze citoslovce a jiné lidské i "nelidské" zvuky (mj. výtečný hudební doprovod skupiny MIG 21). K úspěchu podstatnou měrou přispěla také výtečná kamera Marka Jíchy. K příjemným bonusům DVD patří vedle "filmu o filmu", klipů, filmografie tvůrců i scén, které nebyly ve filmu použity, především dokumentární portrét režiséra nazvaný Vorel lesní. Jde o pozoruhodnou autostylizaci, pravda trochu bizarní, jako je autor sám, ale proč jí nevěřit?

"Skřítek" Tomáše Vorla
autor: Agáta Pilátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.