Německý režisér a provokatér Hans Neuenfels – sedmdesátiletý!

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02360138.jpeg

Hans Neuenfels patří k významným německým režisérům a umělcům. Proslul originálními i provokativními projekty. Osobnost právě jubilujícího sedmdesátníka přibližuje Zita Senková.

Je to všeumělec. Básník, esejista, libretista a filozof, režíruje činohru i operu, navrhuje scénickou výpravu, točí filmy. Hans Neuenfels, který se před 70 lety narodil v Krefeldu, si vysloužil přívlastek moderní romantik se smyslem pro humor i odpovídající patos. Vášnivý milovník Středomoří a obdivovatel Verdiho, Mozarta, Schuberta i Wagnera získal herecké a režisérské vzdělání ve Vídni na proslulé Akademii Maxe Reinhardta. Tam také potkal svojí manželku a souputnici životem i uměním, rakouskou herečku Elisabeth Trissenaarovou. Rok byl také tajemníkem malíře a sochaře Maxe Ernsta v Paříži. Pro tehdy začínajícího umělce to bylo jedno z osudových setkání a poznání prezentovat umění s maximální svobodou.

Neuenfels spoluutvářel divadlo ve Frankfurtu nad Mohanem, v letech 1986 až 1990 byl intendantem Svobodné Lidové scény Berlín. Inscenoval například Verdiho Trubadúra v Norimberku, výrazně se zapsal Traviatou v berlínské Komické opeře. Pro bayreuthský operní festival připravil Wagnerova Lohengrina, což je jeho 34. operní režie. Nastudoval také Janáčkovu Věc Makropulos ve Stuttgartu. Na pestré mapě působišť umělce najdeme také Hamburk, Heidelberg, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Curych i Vídeň a Paříž.

Neuenfels rovněž rád provokuje, jeho nastudování Mozartovy opery Idomeneo muselo být dočasně staženo z programu Berlínské opery. Neuenfels si totiž vymyslel závěrečnou scénu s uťatými hlavami proroka Mohameda, Ježíše Krista, Buddhy a řeckého boha Poseidona. To ale nebylo nic oproti frankfurtské Aide, kdy se titulní postava udusila v hrobce plynem. Neuenfels nezklamal ani na bayreuthském festivalu, kdy Lohengrina situoval do laboratoře plné pokusných krys.

Všestranný Neuenfels, mimojiné také autor knihy „Kolik hudby potřebuje člověk“ a dalších próz i poezie natočil i filmy o Kleistovi, Musilovi či Strindbergovi. Člen Akademie umění a Bavorské akademie krásných umění byl také dvakrát zvolen operním režisérem roku.