Německou knižní cenu získala Terézia Mora za „stylisticky virtuózní nekrolog“

9. říjen 2013
Mozaika
02982747.jpeg

V předvečer Frankfurtského knižního veletrhu byla jako tradičně udělena renomovaná Německá knižní cena. Novináři tipovali shodně dva favority, ale ani jeden z tipů jim nevyšel.

Nikdo nechápe, proč ani jeden z televizních kanálů nepřenáší živě slavnostní vyhlášení vítěze. Jedná se přece o nejznámější a nejvyšší ocenění německy píšících autorů. A tak ti, kteří neměli to štěstí být pozváni do Císařského sálu frankfurtské radnice, mají k dispozici buď livestream na webových stránkách pořadatele, anebo si mohou naladit jeden kulturní pořad v rozhlase – ne nepodobný Mozaice – a udělení ceny si poslechnout.

Německá knižní cena byla udělena v tomto roce už – anebo teprve – po deváté. Jak se to vezme, ale jisté je, že si za necelých deset let své existence vydobyla nejvíce ceněné místo na žebříčku německých literárních cen – a že to není zrovna málo! Našla jsem si seznam cen a u písmene K ztratila trpělivost – napočítala jsem jich 170!

A teď tedy k letošnímu výherci. Oproti veškerému očekávání – poté, co se na shortlistu neumístil Daniel Kehlmann – tipovali novináři shodně na Clemense Meyera (Im Stein) anebo na Moniku Zeinerovou (Die Ordnung der Sterne über Como). Jury se opět podařilo všechny překvapit. Nejvyšší německé literární ocenění získala v tomto roce Terézia Mora za román Das Ungeheuer – lze přeložit jako obluda, nestvůra, příšera nebo i monstrum. Das Ungeheuer je pokračování jejího prvního románu o IT-inženýrovi Dariovi Knoppovi (Der einzige Mann auf dem Kontinent, 2009). Pokračování, v kterém jde autorka více do hloubky.

Darius Knopp přijde o práci a jeho žena Flora spáchá sebevraždu. Žena, která byla jeho životní láskou. Darius nemá odvahu umřít a žít může jen ve vzpomínkách na ni, a tak se vydá s jejím popelem v urně po Flořiných stopách do Maďarska a pak dál do Chorvatska, Albánie a Řecka a cestou čte její deník. Dozvídá se tedy až po její smrti, v jakém ohrožení byl po celou dobu její život, a on nevěděl nic.

Jeden člen jury popsal román Terézie Mory jako „stylisticky virtuózní nekrolog“, jiný jako „výtečné autobiograficko-lékařské skicy k tématu deprese“. V každém případě je to román „hluboce dojímavý“ – na tom se shodli všichni členové poroty.

Terézia Mora se narodila v roce 1971 v Maďarsku a vyrostla v dvojjazyčné rodině –maďarsko-německé. Studovala v Berlíně na Humboldtově univezitě hungaristiku a divadelnictví a pak na Filmové a divadelní akademii scenáristiku. Pracuje jako překladatelka a svobodná publicistka, žije v Berlíně. Je držitelkou několika literárních ocenění. Česky vyšel zatím její jediný román Alle Tage – Den co den v Odeonu v roce 2007 (překladatel Tomáš Dimter).

Autor:Eva Novak