Německé requiem - ZRUŠENO

sopranistka Christina Landshamer|foto:Marco Borggreve

Violoncellový koncert, kontrastní a novátorský, znějící ve čtyřech částech bez přerušení, je jedním z Lutosławského nejoceňovanějších a nejhranějších děl. Premiéru měl v Royal Festival Hall v Londýně na podzim roku 1970. Hrál Bournemouth Symphony Orchestra s Edwardem Downesem, sólo přednesl Mstislav Rostropovič, jemuž byla skladba věnována. Na večeru rozhlasových symfoniků se sólového partu ujme Alban Gerhardt.

barytonista Michael Nágy|foto: Gisela Schenker

Brahmsovo Německé rekviem ani vzdáleně nepřipomíná katolickou mši za zemřelé. Jedná se o koncertní kantátu s hlubokým duchovním obsahem o víře a naději, o životě a smrti, o vykoupení a spasení. Z hlediska koncepce pak jde o dílo nesmírně moderní. Celou skladbu prostupují vedle vědomí o pomíjivosti všeho na Zemi především emoce a nálada hlubokého, možná trochu melancholického, ale útěšného zamyšlení nad základními křesťanskými jistotami a hodnotami, jako jsou víra ve věčnost života a život v lásce nebo přesvědčení o požehnání pro spravedlivé. Text skladatel vybral a sestavil z vhodných biblických veršů, a to v německém překladu Martina Luthera. V pozadí takto hluboce duchovně vyznívající kompozice stojí úmrtí dvou Brahmsovi blízkých lidí – matky a Roberta Schumanna, kterému vděčil za mnohé.