Německá autorka Christiane zu Salm vyslechla zpovědi stovky umírajících. Vznikla tak kniha Tenhle člověk, to jsem byl já

14. leden 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03041368.jpeg

Jak umírali velcí myslitelé, básnící a filozofové? A co se jim honilo hlavou poslední měsíce, týdny, ba dokonce hodiny před smrtí? To je většinou dokumentováno a doloženo, ale o čem přemýšlejí, jak hodnotí svůj život obyčejní lidé ve stejné situaci? Na to se pokusila ve své knize přijít Christiane zu Salm.

„Tenhle člověk, to jsem byl já“ (Dieser Mensch, das war ich) je název knihy, která vyšla na sklonku minulého roku v mnichovském nakladatelství Goldmann.

O smrti začala Christiane zu Salm psát po vlastním děsivém zážitku

Autorku Christiane zu Salm známe mimo jiné jako bývalou manažerku televizního hudebního kanálu MTV. Před i po této funkci pracovala ve stejné branži v obdobných pozicích.

Jednoho dne se rozhodla tuto životní dráhu opustit, jak tvrdí dobrovolně-nedobrovolně. Podnětem byl krajní zážitek v horách. Zasypala ji lavina, která se po několika minutách opět jako zázrakem uvolnila a osvobodila ji. Těch několik minut stačilo, aby se rozhodla opustit pro mnohé snovou kariéru a zabývat se tématem smrti, s kterým byla na pouhých několik minut intenzivně konfrontována.

Antologie zpovědí umírajících

Absolvovala kurzy dobrovolných pečovatelů v hospicu, těch, kteří doprovází umírající na poslední cestě. Nedílnou součást kurzů tvoří sepsání vlastního nekrologu za pouhých patnáct minut. Odtud tedy nápad napsat, resp. sestavit jakousi antologii zpovědí umírajících. Výborný nápad tím spíš, že autorka neoslovila prominentní a známé osobnosti, ale vyslechla si a zaznamenala příběhy „obyčejných“ lidí. Jejich vyprávění o tom, na co jsou ve svém životě hrdí, co by změnili a co propásli, doprovázené prozrazenými tajemstvími, která celý život zamlčovali a teď si chtějí ulehčit – to vše svázáno do 256 stran zajímavého textu.

V posledních dnech a hodinách života nemá smysl si něco přikrašlovat. Všichni umírající bilancují. Hloubka a šíře jejich vypořádávání se životem je různá a to je další předností knihy Christiane zu Salm. Někteří vypráví o smrti dětí, které přežili, jiní o nezodpovězených otázkách, které je celý život pronásledovaly.

Naplněný život nemusí být dokonalý život

Autorka naslouchala příběhům sta pacientů, které navštěvovala buď doma anebo v hospicu. Vždy, když šla domů, uvědomovala si nanovo, jaké má štěstí, že žije a co vše ještě může změnit, než přijde – mnohdy naprosto neočekávaný – konec. Nutné je začít okamžitě, abychom pak nemuseli litovat.

Jako například matka, která celý život své dceři zamlčovala, že v době, kdy se narodila, byla prostitutkou a neví, kdo byl její otec. Někdo lituje toho, co je z hlediska jiných naprostou banalitou – například prodavačka ze supermarketu, která si vyčítá, že se nikdy nezeptala muže, který několikrát týdně kupoval pleny a nikdy ho neviděla v doprovodu ženy ani dítěte, pro koho je vlastně kupuje.

Čteme příběhy lidí, kteří byli hrdinové a nejsou si toho vědomi, a lidí, jejichž životním cílem bylo kupříkladu rozšiřování sbírky magnetů na ledničku. Autorka shrnuje svůj zisk po napsání knihy do jedné věty: „Naplněný život nemusí být dokonalý život a to je pro mne nádherný a uklidňující poznatek.“

Christiane zu Salm: Dieser Mensch war ich – Nachrufe auf das eigene Leben. Nakladatelství Goldmann 2013. 256 stran.

autoři: Eva Novak , Helena Petáková
Spustit audio