Němci s jiným názorem než Merkelová byli označeni za populisty. V Chemnitzu to jen vybublalo, tvrdí expert
V Saské Kamenici, tedy v německém Chemnitzu, snad mají proběhnout další demonstrace. Začaly koncem srpna s vraždou místního obyvatele. Podezřelí jsou cizinci.
Thomas Kulidakis: Kdo chce psa bít, v Chemnitzu si hůl najde
Dovoluji si tvrdit, že většina politiků, komentátorů a veřejnosti v Chemnitz, neboli Saské Kamenici, nikdy nebyla. Pokud byla, stěží dlouhodobě.
Organizace pochodu se ale ujímají populistické pravicové Hnutí pro Chemnitz, protiislámská Pegida a protimigrantská Alternativa pro Německo (AfD). Mají se Němci bát migrantů, nebo spíš sílícího vlivu extremistů?
„Na počátku to byla spontánní reakce, pak se ale protestů ujaly protimigrantské síly v Německu. A pokračuje to dál,“ odpovídá europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Připomněl, že levicové síly v Chemnitzu pak pořádaly koncert, na který přišlo 60 tisíc lidí. „Je to taková laboratoř, jak bude německá společnost (ve východní části Německa) na podobné incidenty reagovat,“ myslí si europoslanec.
Politik vidí posilování extremistů. „V samotném Sasku se AfD stalo druhou nejsilnější stranou... Situace v Saské Kamenici je ale i odrazem frustrace obyvatel.“
Pořádná diskuze o migraci ve východní části Německa prostě neprobíhala. Řada lidí, kteří měli jiný názor než Angela Merkelová, byla označována za extrémisty. Byli nálepkováni jako populisté, a teď to prostě vybublalo.
Tomáš Zdechovský
„Pak šla i část občanů i na diskuzi se starostou. Vysvětlovali, že nejsou extremisté, ale už toho mají dost. Svým způsobem je to i reakce na to, že německá veřejnoprávní media o některých zločinech migrantů prostě mlčela. Východní Německo je tady názorově dost s Českem.“
Europoslanec soudí, že řada politiků nerozlišuje mezi migrací a uprchlictvím. „Já znám politiky, kteří se setkávají s lidmi a vysvětlují. Ale je jich pořád málo. Problematika migrace je těžká a než ji začnete chápat, je třeba navštívit uprchlické tábory a s těmi lidmi mluvit... To dokáže jen málokdo,“ konstatoval Tomáš Zdechovský.
Magnet pro extrémisty
Tomáš Nigrin z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, vidí jako příčiny nepokojů stoupající napětí v německé společnosti a „zřejmě ne příliš dobře strávenou realitu“.
„Část obyvatelstva se s novými změnami nedokázala vyrovnat. Svědčí o tom stoupající podpora extremistických stran a je to asi i takový magnet pro nejrůznější extremisty, které se teď budou chtít v Chemnitzu scházet.“
Po sjednocení Německa se lidé z Východu museli vyrovnat s novou ekonomickou a právní realitou. „Často prošli i osobní krizí. Taková nezaměstnanost byla na přelomu tisíciletí až 20%, což jsme nikdy neměli ani my, tady v Česku.“
Určitě jde o výsledek nějaké nespokojenosti. Ale není to nikdy jeden vektor. Vždy máme víc směrů: východoněmecká společnost neměla zkušenost s migrací a přidat si musíte i nespokojenost se současnou politikou.
Tomáš Nigrin
Asi i proto začali východní Německo opouštět studenti a mladí lidé. „Zůstali ti, kteří odejít nechtěli. Nebo nemohli.“ V roce 2015 se alternativní politický pohled otočil proti migračnímu směru Angely Merkelové. „Právě tak získala taková AfD další portoflio.“
„Co přineslo podhoubí populismu do Německa, ostatně i do celé Evropy, byla migrační vlna, která se zdála, že se valí a nikdo ji nezastaví. To je obrovská výzva pro tradiční strany, aby přišly s jasným a konkrétním programem, který situaci vyřeší tak, aby se lidé necítili ohroženi,“ věří Tomáš Nigrin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
