Nejprve se zamilovala do kotelny. Ze zauhlovačky se pod vedením Jitky Jakubičkové stalo oblíbené místo setkávání
Vratislavická zauhlovací a vodárenská věž byla desítky let veřejnosti nepřístupná. Pak její osud vzala do rukou Jitka Jakubičková. Mladá žena, která se do jedné z okrajových čtvrtí Liberce přistěhovala, teď ze státem chráněné kulturní památky udělala prostor pro trhy, dílny, výstavy a osvětové přednášky rehabilitující industriální architekturu. Vizitku s ní přímo ve věži natočil David Hamr.
Zauhlovací a vodárenské věži ve Vratislavicích nad Nisou neřeknou jinak než zauhlovačka. Tuto dvaapadesát metrů vysokou technickou památku si před pěti lety vyhlídla milovnice industriálních staveb Jitka Jakubičková. Budovu postavenou podle návrhu slezského architekta Leopolda Bauera (1872 – 1938) spolu s dalšími nadšenci zbavila nánosů nečistot, zpřístupnila ji veřejnosti a díky aktivitám spolku AvantgArt, kterému předsedá, kolem ní začala budovat komunitu.
„Odjakživa miluju architekturu, design a umění, od dětství jsem pozorovala tvořivost svého tatínka a ruční práce byly i pro mě formou oddychu. Pak jsem studovala pedagogické obory a poznávala tvořivé osobnosti. To mě vedlo k myšlence založit vlastní kulturní centrum. S rodinou jsme se pak přestěhovali do Vratislavic a měli to štěstí, že tu stál tenhle zapomenutý objekt,“ řekla Jitka Jakubičková ve Vizitce.
Ačkoliv industriální stavby jsou Jitčinou srdcovkou, nejprve se podle svých slov zamilovala do kotelny, protože právě ty ve veřejném prostoru primárně vyhledává. „Teprve potom jsem objevila krásu zauhlovací věže, kterou po hodinách strávených úklidovými pracemi miluju víc a víc,“ usmívá se.
Ve Vizitce mluvila i o tom, jak do vratislavického projektu zapojuje další hobby, kterým je starý nábytek, jak podstatná je pro ni historie místa anebo do jaké míry se inspiruje příběhy dobré praxe po celé republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
