Nejlepší zahraniční knihy 2025: Dinosauři v ulicích, Love Me Tender, Poslední siréna
Jaké zahraniční knihy zaujaly Hanu Ulmanovou, Jovanku Šotolovou a Michala Švece? Ptá se Saša Michailidis.
Pod názvem Dinosauři v ulicích vyšla antologie současné americké poezie, za připomínku stojí trilogie MaddAddam od Margaret Atwoodové a Rita Bullwinkelová a její Úder na hlavu. Radikální román Love Me Tender od Constance Debré, Neige Sinno s autobiografií Smutný tygr nebo Eric Chacour a emotivní prvotina Co o tobě vím. Ze severu doputovala Iida Turpeinen s Poslední sirénou, Linn Strømsborg s Nikdy, nikdy, nikdy a Tove Jansson s nesmrtelnými Mumínky. Proč právě tyto angloamerické, francouzské a severské tituly zaujaly v roce 2025?
- Dinosauři v ulicích - Antologie současné americké poezie (Odeon)
- Margaret Atwoodová: trilogie MaddAddam
- Rita Bullwinkelová: Úder na hlavu (Argo)
Hana Ulmanová, amerikanistka, překladatelka z angličtiny, Filozofická fakulta UK, spolupracovnice Vltavy - Constance Debré: Love Me Tender (Tranzit)
- Neige Sinno: Smutný tygr (Paseka)
- Eric Chacour: Co o tobě vím (Host)
Jovanka Šotolová, překladatelka z francouzštiny, šéfredaktorka iLiteratura.cz - Iida Turpeinen: Poslední siréna (Paseka)
- Linn Strømsborg: Nikdy, nikdy, nikdy (Vyšehrad)
- Tove Jansson: dokončení kompletního českého vydání Mumínků (Argo)
Michal Švec, překladatel z finštiny, předseda severského kulturního centra Skandinávský dům
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
