Nejlepší zahraniční knihy 2025: Dinosauři v ulicích, Love Me Tender, Poslední siréna
Jaké zahraniční knihy zaujaly Hanu Ulmanovou, Jovanku Šotolovou a Michala Švece? Ptá se Saša Michailidis.
Pod názvem Dinosauři v ulicích vyšla antologie současné americké poezie, za připomínku stojí trilogie MaddAddam od Margaret Atwoodové a Rita Bullwinkelová a její Úder na hlavu. Radikální román Love Me Tender od Constance Debré, Neige Sinno s autobiografií Smutný tygr nebo Eric Chacour a emotivní prvotina Co o tobě vím. Ze severu doputovala Iida Turpeinen s Poslední sirénou, Linn Strømsborg s Nikdy, nikdy, nikdy a Tove Jansson s nesmrtelnými Mumínky. Proč právě tyto angloamerické, francouzské a severské tituly zaujaly v roce 2025?
- Dinosauři v ulicích - Antologie současné americké poezie (Odeon)
- Margaret Atwoodová: trilogie MaddAddam
- Rita Bullwinkelová: Úder na hlavu (Argo)
Hana Ulmanová, amerikanistka, překladatelka z angličtiny, Filozofická fakulta UK, spolupracovnice Vltavy - Constance Debré: Love Me Tender (Tranzit)
- Neige Sinno: Smutný tygr (Paseka)
- Eric Chacour: Co o tobě vím (Host)
Jovanka Šotolová, překladatelka z francouzštiny, šéfredaktorka iLiteratura.cz - Iida Turpeinen: Poslední siréna (Paseka)
- Linn Strømsborg: Nikdy, nikdy, nikdy (Vyšehrad)
- Tove Jansson: dokončení kompletního českého vydání Mumínků (Argo)
Michal Švec, překladatel z finštiny, předseda severského kulturního centra Skandinávský dům
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
