Nejen o oslavách Mezinárodního dne žen, ale i feminismu a hashtagu #sorrynotsorry

8. březen 2019

Beseda se členkami Feministického (ne)čtenářského kroužku o nedávné výstavě Feministická avantgarda 70. let v Domě umění, oslavách MDŽ a současných feministických uskupeních v Brně.

Kateřina Szczepaniková natočila pro Zelný rynk besedu se Zuzanou Ďaďovou, Anežkou Michnovou a Silvií Zaťkovou, členkami Feministického (ne)čtenářského kroužku v Brně.

Členky kroužku, zleva Anežka Michnová, Kateřina Szczepaniková, Silvia Zaťková a Zuzana Ďaďová

Svoboda ženy

Dne 24. února v Domě umění města Brna skončila výstava Feministická avantgarda 70. let. Představila díla z vídeňské sbírky Sammlung Verbund. První otázka moderátorky Kateřiny Szczepanikové proto směřovala k této výstavě. „Výstava přinášela jednoduché a jasné sdělení, co je feminismus a jaké otázky řeší,“ odpovídá účastnice besedy. „Bylo na ní zajímavé, že ženy z různých částí světa spojují podobná témata. Zpracovávají je podobným stylem a protínají se i obsahově. Bylo tam vidět, jak se osobní stává politickým. Pro ženy je důležité osvobodit se od role esenciální ženy – ženy jako matky, ženy v domácnosti, ženy sexualizované jako objekt krásy. To si mi zdálo podané vynikajícím způsobem.“ Pozoruhodná je také důležitost fotografie, performance a filmu pro vyjádření feministických postojů.

O Sdruženách

Před dvěma lety v souvislosti s plánováním oslavy Mezinárodního dne žen vzniklo uskupení Sdruženy, se kterým členky Feministického (ne)čtenářského kroužku spolupracují. Jak budete slavit MDŽ letos? zeptala se Kateřina Szczepaniková. Jak vyplývá z besedy, Sdruženy připravily k oslavě MDŽ stánek na náměstí Republiky v Brně-Husovicích, kde byly připraveny hovořit s kolemjdoucími ženami a vypít si s nimi čaj nebo kávu. Navázaly tak na loňskou akci na Moravském náměstí. Večer pak na tzv. Sibiři, v bývalém kině, kde vzniká kulturní autonomní centrum, proběhla diskuze Je feminismus pro všechny? „Mezinárodní den žen patří podle mě k největším svátkům a mám ho velmi ráda,“ svěřuje se další účastnice besedy, „budu ho trávit staromódně, všechny moje kamarádky ode mě dostanou květiny.“

Otevřeně se hlásit k feminismu

Silvia Zaťková dodává, že je „vyautovaná feministka“. Co to je? „To je moje soukromé označení a znamená, že se nestydím a neskrývám. Znám ale ženy, které smýšlejí feministicky, a přesto se za feministky neoznačují, což je myslím škoda. Jako by nechtěly nést to stigma, břímě toho pojmu. Feminismus je totiž zatížen různými očekáváními a představami. Já se ale k tomu, že jsem feministka, otevřeně hlásím a budu to nést i přesto, že mě za to někdo může odsuzovat.“

Feministický (ne)čtenářský kroužek

Pokud jde o Feministický (ne)čtenářský kroužek, založila ho Katarína Slezáková. S podobnou organizací se setkala v Německu, kde pobývala v rámci studijního programu Erasmus. „Ta ale byla příliš formální, příliš se podobala akademickému životu. Tady byla snaha přenést to do nehierarchických struktur, aby to víc odpovídalo feminismu a bylo to víc osvobozující. V současnosti tento kroužek nejvíc prezentuje pojem self care, něco jako péče, protože toto setkávání se ženami je až terapeutické,“ vysvětluje účastnice besedy. Ženy feministky zde sdílejí své zkušenosti a příjemná atmosféra vzniká právě díky nehierarchickému fungování, kroužek není řízen shora, ale funguje díky všem zapojeným. Je otevřený i mužům.

Na konci každého setkání je zvoleno téma, které zúčastněné zajímá. „Během následujících dvou týdnů akumulujeme články nebo videa a různé rozhovory a díváme se na ně, abychom se na téma připravily. Na dalším setkání se pak o tom bavíme.“

Kroužek si říká (ne)čtenářský, protože nejde jen o čtenářská setkávání, ale také o návštěvy filmů nebo jiných kulturních událostí. Tak se feministky vypravily například na zmíněnou výstavu v Domě umění, kde se zúčastnily i komentované prohlídky. Nikdo však nikoho do žádné aktivity nenutí.

Setkávání spolupořádá Gender kolektiv, spolek studentek a studentů FSS MU. Zmíněno už bylo uskupení Sdruženy, dále v Brně působí Genderové informační centrum NORA, které nabízí mj. poradenské služby veřejnosti. Je toto současná genderová a feministická scéna v Brně? – zeptala se Kateřina Szczepaniková. „V Brně funguje hodně skupin, některé jsou formální, ale jsou i neformální jako Sdruženy anebo Prázdné trůny, což je sdružení věřících, kteří se zároveň identifikují jako feministé, vegani a anarchisté, takže je to úzce zaměřená skupina,“ vysvětluje účastnice besedy. 

Sorry not sorry

Kromě čtení a diskuzí se členky Feministického (ne)čtenářského kroužku nedávno věnovaly i tzv. angažovanému vyšívání, a to pod heslem Sorry not sorry. Jak mu rozumět? Zuzana Ďaďová vysvětluje: „Sorry not sorry se využívá jako hashtag, a to tehdy, když se někdo projevuje způsobem, který může být drzý nebo nepřiměřený. Ten člověk se za něj sice omluví, ale vlastně je to jen formalita, protože bude dál fungovat stejným způsobem a svoje chování nezmění. I feminismus může na někoho působit jako přehnaná reakce nebo něco drzého. A v tomto kontextu hashtag Sorry not sorry říká: Sorry, že ti to vadí, ale bude to tu i nadále, budeme to dělat.“

Spustit audio