Nejazz Doroty Barové získal Anděla za jazz. Chyba, nebo odvážná upřímnost porotců?

5. březen 2019

Fakt, že Dorota Barová získala za své album Iluzja jazzového Anděla, je svého druhu senzace, protože z tradičního úhlu pohledu ho nelze považovat za jazzové. Škarohlídům je ale možné namítnout, že podobný boj o jazz už jednou prohráli, a to po 2. světové válce při přechodu od swingu k be-bopu.

V záplavě hudby bezpečně rozpoznatelná, taková je tvorba zpěvačky, violoncellistky a hráčky na looper Doroty Barové, která vloni vydala jak jinak než zasněné, trochu melancholické, skandinávsky vzdušné a moderní album Iluzja.

VYSÍLÁME KAŽDÝ VŠEDNÍ DEN V 18:00
NA STANICI ČESKÝ ROZHLAS VLTAVA
V rámci pravidelné řady Jazzový podvečer.

Dorota Barová je u nás uznávanou hudebnicí od dob průlomu s duem Tarafuki. Svou pozici utvrdila řadou vzrušujících tvůrčích projektů na pomezí alternativy a popu při spolupráci s Lenkou Dusilovou, Anetou Langerovou nebo účinkováním ve vrcholně uměleckém hudebním projektu Vertigo. Na nové desce Iluzja spolupracovala s pianistkou Beatou Hlavenkovou, kytaristou Miroslavem Chyškou (známým třeba z Ilostratosphere Dana Bárty nebo z J.A.R.) a s basistou Jakubem Vejnarem (který hraje např. v kapele MUFF).

Album přináší nový svěží úhel pohledu na to, co od Doroty Barové známe a nejspíš taky očekáváme. Navíc je potřeba říct, že bychom si měli jejího hudebního přínosu v našich končinách považovat, protože bez ní by Česká republika rozhodně nebyla napojena na současný hudební trend zjednodušování jazzu tak autenticky a přirozeně jako s ní.

Spustit audio