Nedožité osmdesátiny Egona Bondyho

Kdyby 9. dubna 2007 nedošlo k tragické události v jeho bratislavském bytě, básník a filozof Egon Bondy by dnes oslavil své osmdesáté narozeniny. Vlastním jménem Zbyněk Fišer nejprve v mládí podlehl kouzlu surrealismu a levicových avantgard, v padesátých letech, silně ovlivněn Jiřím Kolářem, přichází s programem tzv. totálního realismu. Spolu s Ivo Vodseďálkem objevoval také tzv. trapnou poetiku. Věnoval se překladům Morgensterna a intenzivně studoval východní i evropskou filozofii. Klíčové pro něj bylo setkání s Bohumilem Hrabalem, který jej spolu s Vladimírem Boudníkem vypodobnil ve svém Něžném barbarovi. V sedmdesátých letech prostřednictvím Ivana Magora Jirouse zhudebňují The Plastic People of The Universe jeho básně. V roce 1974 v samizdatu vydává svou slavnou antiutopii Invalidní sourozenci. Od poloviny 80. let se Egon Bondy stal "živoucím undergroundovým klasikem", do jehož malostranského bytu proudí básníci, disidenti a studenti. Právě o Nerudově ulici vypráví Egon Bondy v "rozhlasové procházce po Praze" nalezené v archivu kolegy z literární redakce Jiřího Vondráčka.