Nedostatečnost života byla by nesnesitelná, kdyby nebylo umění, říká Vít Ondráček

„Chůze mi pomáhá, krajina mě pouští k sobě,“ říká Vít Ondráček a komentuje dílo a životní osudy Eduarda Štorcha, Jakuba Demla, Josefa Váchala, Josefa Kocourka či Josefa Uhra. A protože autory následuje do jejich míst, objevíme se v kunštáckých lesích, na Pálavě, v Tasově, ve Studeňanech, v Nové Pace, Borači-Podolí nebo v Brně.

„Stoupám k opuštěnému opukovému lomu v boku kopce Na Milenkách nad Kunštátem. Sem chodívám koncentrovat se, rovnat si myšlení rozryvně porušované děním tam dole. A tady v lomu u vyhaslého ohniště v průsečíku konotací črtám si na papír tyto věty místopisného úvodu…“