Nedělní jazzové lelkování: Listujeme dubnovým Down Beatem
Hudba, které se zhruba od začátku 20. století říká jazz, má v současnosti tolik podob, že přechází zrak, natož sluch. Ještě před několika málo desítkami let se jazzoví příznivci dělili v podstatě na tři skupiny - na tradicionalisty, swingaře a modernisty.
Víc škatulek nebylo zapotřebí. Dnes je stylová paleta mnohem pestřejší. Všechny současné i bývalé jazzové trendy a proudy se snaží mapovat časopis Down Beat. V úvodníku dubnového čísla Down Beatu se Bobby Reed zamýšlí nad věčným problémem jazzového muzikanta, jak řešit konflikt mezi důstojností a nezbytností vydělávat na živobytí.
Časopis přináší rozhovor s kytaristou Fareedem Haquem nebo zprávu o tom, že Cassandra Wilson živě provedla v New Yorku své album Blue Light ‘Til Dawn z roku 1993. V rubrice Players se mj. představují saxofonisté Shawn Maxwell a Anton Schwartz nebo pianista Kriss Bowers. Největší prostor v dubnovém čísle dostali k dispozici trumpetista Ambrose Akinmusire, pianista, skladatel, aranžér, producent a zpěvák Allen Toussaint a trumpetista Steven Bernstein.
Starší interview s Ambrosem Akinmusirem:V lelkovacím listování dubnovým Down Beatem padne zmínka o čtenářské pochvale alba Tierney Sutton, ale také o 65. výročí proslulé Afro kubánské jazzové suity a rodinném klanu O’Farrillů. Jako sólista kapely Dizzy Gillespie Al-Star Big Band se představí trombonista Steve Davis, zazní informace o nové biografii Johna McLaughlina. Nakonec bude s příslušnou hudební ukázkou ocitována část Blindfold testu, který absolvoval bubeník Eric Harland.
Na novinky z květnového čísla si musíme další měsíc počkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
