Nedaleko východočeského Kuksu najdete v lese sochy Matyáše Bernarda Brauna

2. červen 2014
Česko – země neznámá

Hrabě František Antonín Špork byl známý jako mecenáš, tvůrce barokní krajiny a především zbožný člověk. Měl ale také velké štěstí coby investor, své plány nechal realizovat ty nejlepší umělce své doby. Patřil k nim i „český Michelangelo“ Matyáš Bernard Braun.

Špork ho povolal na své panství Kuks nedaleko Dvora Králové nad Labem. Tady totiž budoval lázně a Hospital, léčil tělo i ducha a byl velmi zbožný. Jeho zbožnost se odrážela ve všech stavbách a dokonce i v okolní krajině. Není proto divu, že hrabě Špork měl v úmyslu postavit z Kuksu do nedalekého Nového lesa křížovou cestu.

Jenomže se nepohodl s Jezuity ze sousední Žíre, a tak místo křížové cesty nakonec nechal svého dvorního sochaře Matyáše Bernarda Brauna vytesat sochy s biblickými náměty přímo v lese. Kromě soch tu k rekreaci návštěvníků a lázeňských hostů sloužila i řada fontán, sedm meditačních pousteven či vyhlídkový pavilon.

Les byl navíc proťat několika průseky, částečně proto, že zde vedly cesty, částečně kvůli malebným průhledům do krajiny s panoramatem Krkonoš na obzoru. Les měl tedy v podstatě parkovou úpravu.

Braunův Betlém - Jákobova studna

Dnes se z původního souboru plastik a soch v lese dochovala jen část, přesto patří Braunův Betlém ke špičce evropského barokního sochařství. Unikátní rezervace vstoupila do širokého povědomí až ve 20. století díky činnosti Klubu českých turistů ze Dvora Králové nad Labem, jehož zásluhou se postupně z tichého lesního zátiší stalo oblíbené výletní místo. V roce 2001 byl Braunův Betlém vyhlášen národní kulturní památkou. Z Kuksu tam vede nově i naučná stezka s několika zastaveními.

Spustit audio