Něco málo vyděláme, ale důležitější je kontakt se zákazníky, říká nakladatel o jarmarku Knihex

Karolina Voňková popisuje Knihex jako místo, kde se dá strávit celý den. Můžete si povídat s nakladateli, listovat v knížkách anebo sledovat některé z doprovodných akcí. Letos to bude například přednáška o současné české ilustraci, kterou povede ilustrátorka Toy Box, dále slam poetry, šestihodinová textová dílna pod vedením úspěšných autorů Vojtěcha Maška a Marka Šindelky nebo třeba výtvarná díla, v níž se bude vyrábět houbové leporelo.

Knihex se narodil v červnu roku 2011. Na pražské Náplavce tehdy prezentovalo svou produkci celkem šestnáct nakladatelství a vydavatelství. Od té doby se jejich počet ztrojnásobil a na letošní letní verzi v Kasárnách Karlín si návštěvníci budou moci prohlédnout publikace od zhruba šedesáti značek počínaje Bylo nebylo, Falcat Press, přes Knihovnu Václava Havla, Take Take Take, Hosta, až po Akademii muzických umění nebo Meandr.

A takhle vypadal první ročník Knihexu v roce 2011.|foto: Knihex

Jak se pozná kvalita?

Jak rozhodnout o tom, které nakladatelství vydává kvalitní knihy, jak onu kvalitu definovat a kdo je vůbec Knihexu „hoden“? To je pro Karolinu Voňkovou každoroční dilema.

Z knihy O čem sní z nakladatelství Běžíliška|foto: Nakladatelství Běžíliška

„Pokaždé, když si říkám, že se mi produkce nějakého nakladatelství nepozdává, ptám se sama sebe, jestli na takové soudy mám vůbec právo a jestli to není příliš subjektivní. Doufám ale, že mám nějaký vkus a že tu kvalitu poznám,“ vysvětluje v ArtCafé. Počet značek, které opakovaně o účast na Knihexu i přes prvotní odmítnutí stojí, ale není vysoký. Jakmile jsou jednou odmítnuti, podruhé to už většinou ani nezkouší. Existují ale i nakladatelství, která by Karolina Voňková ráda na Knihexu přivítala. Patří mezi ně například Torst, prozatím se ho však nalákat nepodařilo. Naopak tradičně se na Knihexu představuje pražská Běžíliška se zaměřením na knížky pro děti, a to zejména leporela.

K čemu jsou architekti? Města ani vesnice by se bez nich neobešly, vysvětluje nejen dětem nová kniha

• Upravit
• Smazat

Na otázku „K čemu jsou architekti?“ odpovídali Jana Kostelecká, Karolina Jirkalová a Ondřej Dušek nejen v ArtCafé, ale i ve stejnojmenné knize. Publikace má skoro 250 stran, je plná Duškových ilustrací a malým i velkým čtenářům na příkladu čtrnácti povedených tuzemských realizací vysvětluje, co přesně obnáší práce architektů.

To první s názvem Všechno je to na zahradě s básničkami Petra Borkovce a ilustracemi Filipa Pošivače vydala Běžíliška v roce 2013 a vyprodalo se zhruba za rok. Práce pro tuto knihu, již měl původně ilustrovat malíř Jiří Sopko, Filipu Pošivačovi vynesla zápis na prestižnní ilustrátorskou listinu International Board on Book for Young People. Má takové takové ocenění na prodejnost hezkých knih pro děti vliv? Majitel Běžílišky František Havůj si to nemyslí. Jedinou cenou, která dokáže potenciální kupce ke knize přilákat, je podle obou hostů Magnesia Litera.

Souboj Davida s Goliášem?

Přesto se oba domnívají, že konkurovat mainstreamové produkci můžou dnes i malí nakladatelé. Nakladatelství Lipnik Karoliny Voňkové má dobrou zkušenost s komiksem Svatá Barbora pojednávajícím o dvanáct let staré kauze Kuřim od autorského týmu Marek Šindelka – Marek Pokorný – Vojtěch Mašek. Nyní je v obchodech už druhý dotisk.

František Havlůj přidal příklad z praxe týkající se titulu Hravouka,

Hravouka|foto: Press kit Circus Atos

což je vesele ilustrované „přírodozpytecké vyprávění o myšce, kterou zájem o přírodu dovedl až k sepsání vlastní knihy“. Knížka se čtyřikrát dotiskovala a celkem se jí prodalo zhruba dvanáct tisíc kusů. „Myslím, že v tomhle je trh poměrně spravedlivý. Když přijedete, i jako malý nakladatel, s knihou, která je dobrá, hezky zpracovaná a naučná, lidé si ji prostě koupí,“ míní Havlůj.

Za stánek na Knihexu zaplatí Běžíliška, stejně jako ostatní nakladatelé, 2 500 Kč. Po započtení času spotřebovaného na přípravu prezentace a na pobyt na místě z toho Běžílišce vychází lehce výdělečná akce. „Důležité ale hlavně je, že se můžeme prezentovat a rozšířit okruh lidí, kteří o nás vědí. A ten kontakt se zákazníky, to je hrozně milá věc,“ uzavírá František Havlůj.

Jak Františka Havlůje napadlo vydávat dětská leporela? Kde se dnes shání šikovní autoři textů nebo proč je jednodušší najít dobrého výtvarníka? A proč je někdy pro malé nakladatelství problém dotisknout úspěšnou knížku? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu k němu vybíral Jiří Špičák.