Nechte se pozvat! Británie „výstavní“ nabídne v roce 2016 nová místa, známá jména, znamenitá díla

03543839.jpeg

Nové výstavní prostory i skvělá jména světoznámých uměleckých osobností. V roce 2016 se britská veřejnost, stejně jako zájemci z celého světa, dočká otevření nové budovy i rozšíření galerie moderního umění. V bohaté nabídce výstav se objeví současní umělci i „staří mistři“.

Vrcholem letošní výtvarné sezony bude bezesporu otevření nové budovy galerie Tate Modern v polovině června. Jde o první původní stavbu kulturní instituce v Londýně po téměř dvaceti letech. Naposledy byla koncem devadesátých let dokončena budova Britské knihovny.

Událost roku 2016: Otevření Nové Tate ModernTate Modern tak zmnohonásobí své výstavní prostory Galerie Tate Modern patří k nejpopulárnějším kulturním institucím nejen v britské metropoli, ale i ve světě. Ročně obdivuje její sbírky i budovu bývalé elektrárny, kde galerie sídlí, téměř pět milionů návštěvníků. Již v roce 2006 proto vedení galerie rozhodlo o jejím velkorysém rozšíření.

Původní elektrárnu navrhl v roce 1947 architekt sir Giles Gilbert Scott (1880-1960). Muž, který mj. proslul svým designem britských červených telefonních budek. Už v roce 1981 byl však provoz tepelné elektrárny uzavřen. Naštěstí se nikdo nerozhodl tento skvost průmyslové architektury zbořit, i když to docela vážně hrozilo, takže jej pro své účely mohla v roce 1994 získat Tate Gallery, která již tehdy pociťovala výrazný nedostatek výstavních prostor. Vyhlásila na přestavbu pro účely výtvarného umění veřejnou mezinárodní soutěž, které se zúčastnilo 148 uchazečů. V lednu 1995 byl vyhlášen vítěz – švýcarští architekti Jacques Herzog a Pierre de Meuron. Tento projekt je natolik proslavil, že později dostali například zakázku i na návrh olympijského stadionu v Pekingu, dnes známého jako „ptačí hnízdo“.

03543842.jpeg

Vedení Tate neváhalo a zadalo projekt rozšíření galerie opět osvědčené švýcarské dvojici. Ta se nepokusila o „přístavbu“ ve stylu původní elektrárny, ale navrhla zcela originální, futuristickou budovu. Podle svých slov se architekti inspirovali i sumerským zikkuratem, čili Babylonskou věží. Nová desetipodlažní je „přilepena“ na jižní část původní elektrárny a mírně ji převýší, takže bude viditelná i ze severního nábřeží Temže. Komín však zůstane dominantou celé stavby. Bude v ní deset výstavních sálů, šest kaváren, barů a restaurací, multifunkční prostory pro přednášky, projekce a další akce či prodejny s uměleckou literaturou. Na vrcholku bude veřejně přístupná terasa, která umožní jedinečný výhled nejen na panorama severního břehu s katedrálou sv. Pavla, ale třeba i na věž další katedrály v Southwarku, z níž Václav Hollar kdysi kreslil Londýn. Základ budovy budou tvořit původní podzemní nádrže na topný olej, které se transformují na prostor pro různé performance apod.

03543843.jpeg

Projekt měl být podle původních předpokladů dokončen v roce 2012, v době konání olympijských her v Londýně. V roce 2006 se však nepočítalo s vleklou ekonomickou krizí, tok potřebných finančních prostředků se zpomalil… Nový termín otevření Nové Tate Modern tak byl proto již v září minulého roku stanoven na pátek 17. června 2016.

Trochu ve stínu své mladší a větší „sestry“ Tate Modern, zůstává Tate Saint Ives. I ta se totiž dočkala svého rozšíření o jedno křídlo a její výstavní prostory se tak zdvojnásobí. Tate Saint Ives se znovu otevře 21. května.

Původní budovu, druhou mimo londýnskou odbočku galerie Tate, která vlastní největší sbírku moderního výtvarného umění v Británii, slavnostně otevřel v roce 1993 princ Charles v malém přístavním městečku Saint Ives, v nejzápadnějším koutu Anglie v hrabství Cornwall Vznik galerie v rybářském přístavu nebyl náhodný, již koncem dvacátých let minulého století se stal „Mekkou“ britské výtvarné avantgardy. A právě zejména pro prezentaci výtvarného umění, které bylo vytvořeno v Cornwallu nebo je s ním spojené, byla galerie zřízena. Je tak pravděpodobně jednou z mála na světě, která byla založena díky „geniu loci“. A je možná i jednou z nejhezčích.

03543845.jpeg

Budovu galerie navrhli britští architekti Eldred Evans a David Shalev, kteří sami sebe označují „za pravověrné modernisty“. „Jsme přesvědčeni, že pro přetrvání architektury je důležité, aby byla zasazena v času i místě,“ říkají architekti. Sídlo galerie vzniklo jen kousek od pláže, kterou omílají nespoutané vlny Atlantiku, na místě původního plynojemu. Právě jeho kruhový tvar je inspiroval k navržení vstupní rotundy. Hlavní část budovy galerie zase koresponduje s obytnými domky, které byly postaveny podél pláže po druhé světové válce.

A do třetice, co se týče nových výstavních prostor, musím zmínit londýnské Muzeum designu. To se má ze svého sídla na nábřeží Temže nedaleko Tower Bridge koncem roku přestěhovat do nových sálů v bývalé budově Commonwealth Institute v Kensingtonu. Také výstavní prostory Muzea designu se po přestěhování zdvojnásobí. Ale myslím, že trocha nostalgie poté nádherné původní funkcionalistické stavbě na nábřeží Temže v nás, kteří jsme toto muzeum navštěvovali po desítky let, zůstane. Může nás alespoň uklidnit, že tuto budovu již někdy v minulém roce koupila věhlasná architektka Zaha Hadid, takže nehrozí nebezpečí, že by se proměnila třeba v nějaké nákupní centrum…

03543847.jpeg

Americký rok?Otevření nové budovy Tate Modern nikterak neznamená, že by její „staré“ sídlo nějak polevilo ve svých výstavních aktivitách. I pro letošní rok galerie připravila bohatou nabídku výstav, jimž budou zřejmě vévodit dva američtí moderní umělci: Georgia O´Keeffe (6. 7. – 30. 10.) a Robert Rauschenberg (1. 10. – 2. 4. 2017). Zajímavá však bude i výstava výtvarnice Mony Hatoum, původem z Palestiny, která dnes žije a tvoří v Británii (4. 5. – 21. 8.). Tate Britain uspořádá velkou retrospektivní výstavu britského avantgardního malíře Paula Nashe (26. 10. – 5. 3. 2017).

Již koncem ledna zahájí v Royal Academy of Arts velkou výstavu nazvanou Malování moderní zahrady: Od Moneta k Matisssovi (30. 1. – 20. 4.). V Mozaice tuto výstavu navštívíme ještě předtím, než se její brány otevřou pro veřejnost. Na tuto expozici svým způsobem naváže i výstava v nedaleké Národní galerii Delacroix a vzestup moderního umění (17. 2. – 22. 5.), na níž také uvidíme díla mnohých impresionistů.

03543840.jpeg

Neměli bychom zapomenout ani na nejstarší výtvarnou galerii v Anglii, na Dulwichskou obrazárnu. Ta krom jiných uspořádá zajímavou výstavu pozapomenutého norského výtvarníka Nikolaie Astrupa (1880–1928), o němž kritik listu The Guardian Jonathan Jones napsal, že mohl být stejně proslulý jako Edvard Munch, ale svět si jej jaksi nepovšimnul… Tato výstava potrvá od 5. 2. do 15. 5.A stejně jako v minulých letech budou i letos stát za návštěvu instituce jako Národní portrétní galerie (připravuje například výstavu ruských portrétů nebo připomenutí spisovatelky Charlotty Brontë) či Muzeum Viktorie a Alberta, největší uměleckoprůmyslové muzeum na světě, a Courtauld Gallery. Obě posledně jmenované budou v prvním pololetí letošního roku patřit italskému mistru Botticellimu.

03543841.jpeg

Nejen Londýn patří výstavámZajímavé výstavy však nebudou jen v Londýně, ale například Tate Liverpool uspořádá velkou výstavu britského výtvarníka Francise Bacona (18. 5. – 18. 9.). Dvě mladé „mimo londýnské“ galerie také letos oslaví své teprve páté narozeniny. Jde o galerie Hepworth Wakefield a Turner Contemporary v Margate. Přes svůj útlý věk se již trvale zapsaly do výtvarné mapy Británie. Například Turner Contemporary uspořádá na podzim výstavu Turner a barva (8. 10. – 8. 1. 2017) a pro její zahájení je připravena zvláštní plavba kolesového parníku z Londýna do Margate. Právě takto totiž William Turner z britské metropole do přímořského městečka Margate často cestoval.

03543848.jpeg

Umění starých mistrů

Ani v letošním roce nezůstane stranou umění starých evropských mistrů. Například Národní galerie uspořádá velkou výstavu věnovanou italskému mistru Caravaggiovi a jeho současníkům (12. 10. – 15. 1. 2017). Italské umění se objeví i v Royal Academy of Arts. Zaměří se na Dobu Giorgiona (12. 3. – 5. 6.).

Hollar a Shakespeare

Přinejmenším na jedné letošní britské výstavě se zcela jistě objeví i práce českého umělce. Letos si připomene 400. výročí smrti velkého anglického dramatika Williama Shakespeara. K této příležitosti se na hradě Windsor uskuteční výstava nazvaná Shakespeare v Královské knihovně (13. 2. – leden 2017). Krom mnoha jiných unikátních exponátů tu bude vystaven také Pohled na Londýn od Václava Hollara z roku 1647. Bez Hollarových kreseb a rytin by totiž nebylo možné koncem minulého století postavit v Londýně repliku Shakespearovského divadla Globe, které před staletími vyhořelo…Nový Globe najdeme nedaleko galerie Tate Modern.

03543849.jpeg

Ohlédnutí za minulým rokem: Od impresionistů, přes umění Keltů až po Goyovy portrétyLoňská britská výstavní sezona byla Jako obvykle velmi bohatá, přinesla desítky zajímavých výstav nejrůznějších výtvarných směrů i z rozličných období. Zjednodušeně řečeno uplynulý rok přinesl výstavy od impresionismu, přes umění Keltů až třeba po Goyovy portréty. Ostatně snad o všech důležitých výstavách jsme vždy ve středu v Mozaice mluvili.

Připomeňme alespoň některé z minulých výstav. Počátkem roku 2015 jsme mohli obdivovat plátna francouzských impresionistů na výstavě Zrození impresionismu v Národní galerii, která také uspořádala velkou výstavu nazvanou Goya: Portréty. Ta je ještě do konce tohoto týdne přístupná.

Dále třeba Tate Britain připravila po desítkách let konečně velkou retrospektivu sochařky Barbary Hepworth, jedné z nejlepších výtvarnic 20. století. Dulwichská obrazárna představila obrazy malíře Erica Raviliouse a Royal Academy of Arts věnovala své hlavní výstavní sály čínskému umělci Aj Wej-wejovi. A zajímavé výstavy nebyly jen v britské metropoli, za všechny bych jmenoval alespoň retrospektivní expozici obrazů amerického malíře Jacksona Pollocka, kterou uspořádala galerie Tate Liverpool.

03543846.jpeg

Některým výstavám jsme se ale bohužel věnovat nemohli, protože rok má jen maximálně 52 střed, takže tohoto důvodu není možné si detailně připomenout všechny zajímavé expozice. Rád bych proto upozornil alespoň na jednu expozici, která je ještě v Britském muzeu přístupná až do 7. února v Britském muzeu. Je to výstava Egypt: Víra po vládě faraonů. Zaměřuje se na období od roku 30 před Kristem, kdy zemi faraonů ovládli Římané, až do roku 1171, kdy tu svou vládu nastolil islám.

03543844.jpeg

Deset nejlepších britských výstav roku 2015 podle Jaroslava Beránka:Zrození impresionismu (Národní galerie)Eric Ravilious (Dulwichská obrazárna)Keltové: Umění a identita (Britské muzeum)Jackson Pollock (Tate Liverpool)Goya: Portréty (Národní galerie)Sargent: Portréty umělců a přátel (Národní portrétní galerie)Giacometti: Esence přítomnost (Národní portrétní galerie)Aj Wej-wej (Royal Academy of Arts)Agnes Martin (Tate Modern)Sonia Delaunay (Tate Modern)Lee Miller: Válka očima ženy (Imperialní válečné muzeum)

TOP 10 výtvarných výstav Laury Cumming, kritičky nedělníku The Observer:Goya: The Portraits (National Gallery)Eric Ravilious (Dulwich Picture Gallery)Aj Wej-wej (Royal Academy of Arts)Inventing Impressionism (National Gallery)Alexander Calder: Performing Sculpture (Tate Modern)Richard Diebenkorn (Royal Academy of Arts)Jackson Pollock (Tate Liverpool)Agnes Martin (Tate Modern)Christian Marclay (White Cube)Michaël Borremans (David Zwirner)

Propadáky roku (The Observer, 13. prosince 2015):Soundscapes (National Gallery)Turner Prize 2015 (Tramway, Glasgow )