Nechť to pomine s dneškem

Cesta hořícího muže

Současný americký dramatik Kelly McAllister ve své hře (přeložené Viktorem Janišem) svěřil urnu do péče dvou bratrů, kteří mají splnit poslední přání otce a jeho popel v ní ukrytý dovézt do Nevady na festival Hořícího muže. Festival není dramatikovým výmyslem, skutečně se koná. Lidé při něm kladou k velké dřevěné soše předměty symbolizující fenomény, které chtějí ze svého života vymýtit. Socha je pak zapálena. Otec Martyho a Bobbyho si přál, aby k ní synové vysypali jeho popel. Nejspíš je chtěl tímto způsobem vzájemně smířit. Marty je totiž - zvláště v podání Igora Chmely - zasmušilý neurotik deptaný svou zbytnělou odpovědností neméně než existencí svého lehkomyslného bratra Bobbyho. Toho se jeho představitel Pavel Liška snaží vykreslit jako pábitelského donchuana. Oba herci jsou režisérkou Marií Záchenskou obsazeni do rolí proti svému typu, což podněcuje jejich interpretační tvořivost a zároveň jim usnadňuje vystihnout i komplementární rysy ztvárňovaných charakterů: Martyho rigiditu a skrývanou nejistotu Bobbyho.

Nejpropracovanější výkon nicméně podává Kristina Maděričová v roli Jo - majitelky hotýlku, u něhož auto bratrů jedoucích na festival vypoví službu. Jo se v průběhu hry proměňuje z provinciální husičky v citlivou a trpící bytost, trvale ponižovanou manželem Eddym (Leoš Noha), který si své neúspěchy kompenzuje násilným chlapáctvím.

Cesta hořícího muže|foto: Martin Špelda

Nejkomičtěji působí dvojice dorazivší do hotýlku v poušti brzy po bratrech: Candy (Gabriela Pyšná) a Hlína (Ladislav Hampl) jsou "alternativci" propadlí zdravé výživě stejně jako dalším modlám New age. "Nechť to pomine s dneškem," zní jejich střelná modlitbička, kterou zaklínají vše, co jim nejde pod nos. Leč nedostatek porozumění, agresivita, rituály, jež nám mají usnadnit život, ale ve skutečnosti nás jen odvracejí od jeho hloubky či od problémů, jež bychom měli řešit - nic z toho s dneškem nepomine. Nicméně nejnovější inscenace Divadla Na zábradlí nás od tíhy bytí může prostřednictvím svého sarkastického humoru osvobodit snad přece jen lépe než ona modlitbička.