Nechci být označovaný jako zelený architekt, úcta k přírodě by měla být samozřejmostí, říká Zdeněk Fránek

2. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdeněk Fránek

Ještě v polovině nultých let o sobě mluvil jako o outsiderovi stojícím mimo hlavní architektonický proud. Dnes, o patnáct let později, dostal za svou nápaditou a k životnímu prostředí šetrnou tvorbu cenu Architekt roku. Zdeňka Fránka pozvala do Vizitky Markéta Kaňková.

Když porota soutěže Architekt roku letos volila Zdeňka Fránka, připsala do svého odůvodnění věty: „Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii.“

Stezka v oblacích na hoře Slamník

Ekologie spolu s klasickou hudbou, výtvarným uměním a tvorbou architektů Jana Blažeje Santiniho, Josipa Plečnika či Franka Lloyda Wrighta je Fránkovi silnou inspirací dlouhodobě. Jak ve Vizitce řekl, důležité je pro něj hlavně to, aby jím navržená stavba vytvořila znak, který odpovídá prostředí, v němž se nachází.

„Jsem rád na světě a jsem milovník přírody. Člověku je jako živočišnému druhu dáno, aby ji chránil, ale to, co se děje dnes, je její bezprecedentní ničení. Mojí snahou je přírodě stavbami neškodit,“ konstatuje.

Stezka v oblacích (Fránek architects, Taros Nova)

Na mysli to měl i při projektování komplikovaného projektu Stezka v oblacích pod Kralickým Sněžníkem. Návštěvníci se v jejích chapadlech mohou procházet jako ve větvích stromů a mezi jednotlivými patry mohou k dopravě využít i tobogan.

„Hory by měly být do určité míry nedotknutelné, ale to místo nedotčené není, je to lyžařské středisko. Stezku jsem bral jako výtvarný počin, je to prostorová kaligrafie, čára v obrovském měřítku,“ říká s tím, že stavba zabodovala po celém světě, ocitla se na titulních stránkách řady časopisů a dnes si ji žádají například v Nepálu, Austrálii nebo v Polsku.

Vzor Gerhard Richter

Moravský artefakt není umístěný na samém vrcholu hory a je postavený ze dřeva, čímž Fránek podtrhuje jeho dočasnost. Další projekt z poslední doby, svářečskou halu Liko-Vo ve Slavkově, zase „obalil“ do zeleně a vody. „Jako zelený architekt ale označovaný být nechci, tento přístup by měl být samozřejmý. Stejně jako je dnes samozřejmé vyrábět si elektřinu s pomocí solárního panelu, jsou samozřejmostí zelené střechy a fasády. Takový Le Corbusier a Alvar Aalto to dělali už dávno.“

Stezka v oblacích; Fránek Architects

Zdeněk Fránek má ve svém portfoliu více než sto staveb. Navrhl rodinné domy, průmyslové stavby i kostely - mezi ty nejvýraznější patří například modlitebny Církve bratrské v Černošicích u Prahy anebo v Litomyšli. Ačkoliv se počítá mezi věřící, sakrální stavby jeho specializací nejsou. Zakázky přijímá, jak přicházejí, a v architektuře se mu líbí pestrost, kterou ve Vizitce popsal na osobě Gerharda Richtera. „Je to malíř století. Dospěl ke zvláštní koláži obrazů. Na jedné straně dělá hyperrealistické malby, na druhé až digitální stripy. Připomíná mi taktéž multioborového člověka Leonarda, ten se zabýval botanikou i anatomií. Tito lidé mě inspirují, podobně jako Paul Klee.“

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Zdeněk Fránek mluví také o kontroverzní dostavbě zámku ve Velkých Opatovicích, o projektu pražské botanické zahrady anebo o Noemově arše z pera chorvatsko-chilského architekta Smiljana Radiće. Návrh multifunkční budovy na pietním místě vznikl z popudu Fránka, který je současně boskovickým městským architektem.

Spustit audio