Nechceme kapely z pivních slavností, říkají organizátoři Besedy u Bigbítu. A zvou na Algiers

8. červenec 2019

Pozor! Toto není kapela! Startér tentokrát ve studiu nehostil nejnovější naději na scéně, místo toho dal slovo organizátorům Besedy u Bigbítu, jednoho z nejzásadnějších festivalů pro fanoušky hudby, kterou na pivních slavnostech neuslyšíte. Pavel Uretšlégr a Tomáš Ševčík mluvili o periferiích české scény i o tom, proč na Besedu nepřijedou Tata Bojs.

Už po sedmadvacáté. První víkend v srpnu, Tasov u Veselí nad Moravou. Algiers, International Teachers of Pop, ale hlavně to nejlepší z české a slovenské alternativní scény. Třeba Čáry života, Katarzia, ale taky startéří objevy P/\ST nebo Hello Marcel. Letos to byl těžký výběr, protože dobrých projektů v hitparádě byla spousta, tvrdí Pavel a my samozřejmě souhlasíme. Spolu s Tomášem vysvětlují, že jako festival, který je závislý na grantech, se snaží dát prostor kapelám, které také potřebují podporu. Tata Bojs i J.A.R. sice mají rádi, ale berou je jako kapely ochotné zahrát kdekoli. A takové na Besedu nepatří.

„Myslím, že lidi přestaly bavit akce, kde se točí europivo a není tam žádná atmosféra,“ vysvětluje Pavel Uretšlégr, který stojí také za organizací hudebních cen Vinyla. Patří tak mezi lidi s největším přehledem o dění na české scéně, která se poslední dobou daleko víc zajímá o svou periferii – danou jak zeměpisnou polohou, tak společenským postavením.

Proč mají české kapely příliš vysoká očekávání? Která kapela se nejhůř bookovala? Poslechněte si Startér s organizátory festivalu Beseda u Bigbítu, který se koná už za tři týdny! 

autoři: Jonáš Zbořil , Jakub Kaifosz
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.