Nebylo se čemu smát

14. říjen 2003

Životní příběh humoristy a satirika Ephraima Kishona neměl být nikdy vyprávěn. Autor rozsáhlého knižního, divadelního a filmového díla se zásadně zdráhal svěřit své téměř neuvěřitelné a strastiplné osudy veřejnosti. Teprve když se setkal se schopným izraelským novinářem Jaronem Londonem, překonal obavy z nepochopení své minulosti čtenářskou obcí a deset dní s ním ve švýcarském Appenzellu hovořil o svém životě.

Příběh začíná rokem 1924 v Budapešti, kde asimilovaná židovská rodina Hoffmannových prožívá nejprve dobré a pak zlé časy pronásledování, válečné útrapy, genocidu a poválečný nástup komunistické diktatury se stejným cílem. "Viděli pouze ideály, lidé pro ně nic neznamenali," komentuje to autor, zázračně unikající z transportů smrti za obou režimů. A přestože se snažil v krátkém poválečném období jít s proudem a nevyčnívat, osud ho v roce 1949 dovedl přes náš stát a Rakousko do Izraele, kde nalezl konečně svůj domov, naučil se hebrejsky a týmž jazykem píše také své knihy. Ironií osudu jsou nejvíce oblíbeny a čteny v zemi vrahů jeho národa, k jejichž vnukům však Kishon už nechová nenávist, byť je zapřisáhlým izraelským patriotem.

Obálka knihy

Kishonovy vzpomínky nejsou řazeny chronologicky, ale asociativně. Novinář London se ve svých stručných a investigativních dotazech snaží vždy zachytit nejzajímavější body vyprávění, které rozvádí a podněcuje tak autora k širšímu záběru zmíněné tematiky. Kniha umožňuje čtenáři pohled na Kishona v několika rovinách. Především v té osobní, kde se dovídáme podrobnosti o jeho rodině, manželstvích a dětech, dále v literární - poznáme jeho knihy, divadelní hry a oceněné filmy; těsně s ní souvisí stránka ekonomická: Kishon je sám sobě manažerem, výborně se vyzná v autorských právech západních i východních zemí a vydavatelské úspěchy zaznamenávají i jeho knihy v korejštině, filipínštině či slepeckém písmu. Velký prostor je věnován autorově výpovědi politické; Kishon není člověk laxní a zlomený přestálými útrapami, ale bystrý a sebevědomý občan s maximálním zájmem o osud své izraelské vlasti, vedoucí neustálý boj o existenci. Upřímně a otevřeně hovoří také o svých poválečných aktivitách (jež mohly být důvodem jeho dlouhého mlčení), kdy jako vyučený kovotepec vyráběl medaile pro zasloužilé komunistického režimu; nezastírá také, že byl po jistou dobu jako redaktor významného maďarského satirického časopisu příslušníkem tamní vládnoucí třídy.

Ephraim Kishon

Dnes je pro něho jedinou zárukou života a lidské důstojnosti židovský stát. Žije střídavě v Izraeli a ve Švýcarsku. Kniha, kterou letos vydalo nakladatelství Lidové noviny a z němčiny ji přeložili Luba a Rudolf Pellarovi, zaujme nejen svým obsahem a stylem, ale i humorem a jazykovou elegancí, a samozřejmě temperamentem a spontánností výpovědi autora, který překonal zábrany a vydal se veřejnosti všanc.

Karla Ladwigová

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Hana Krejčová
Spustit audio