Názor na očkování se u štědrovečerní večeře nezmění, neotevírejte to téma hned, radí psycholog

20. prosinec 2021

Už brzy í usedneme společně ke štědrovečernímu stolu. Uplynulý rok a půl ale mnohé z nás rozdělil na očkované a neočkované. Na mnoho lidí také dopadá fakt, že konec pandemie je stále v nedohlednu. Vyjasňovat si postoje k očkování a vládním opatřením o svátcích ale není podle vedoucího psychologa Psychiatrické nemocnice Bohnice a člena MeSES Daniela Krejcara nejlepší nápad: „V zájmu klidného průběhu svátků a dobrých vztahů pro tu chvíli se ta témata prostě nebudou otevírat.“

Pohled na vakcinaci se za poslední rok zkrátka stal novým polarizujícím tématem. A já bych naprosto vážně bral to, že pro někoho je to opravdu hluboké, zásadní téma, ať už je to zastánce očkování. A ani pro odpůrce to není něco, co se u štědrovečerního stolu změní,“ shrnuje psycholog.

Čtěte také

Z postoje k očkování by se ale obecně nemělo stát v rodinách tabu, protože každé takové zamlčované téma zasazuje mezi partnery nebo členy rodiny klín a většinu vztahů to do budoucna poznamená.

Já bych doporučil všem lidem, aby se chovali o Vánocích co možná normálně, ale aby zkusili čistě pro své svědomí přece jen něco vynechat,“ radí Krejcar s ohledem na šíření pandemie. 

Očkovaní mají tendenci chovat se normálně, souvisí to s únavou a s tím, že lidé očekávali, že vakcína bude jednorázová záležitost. A ono ne.
Daniel Krejcar

I letošní Vánoce totiž budou poznamenané pandemií. „A to přesto, že už je mnoho lidí naočkováno. Očkovaní navíc mají tendenci chovat se normálně, souvisí to s únavou a s tím, že lidé očekávali, že vakcína bude jednorázová záležitost. A ono ne,“ připomíná psycholog.

Uzavřeli jsme se

Ačkoliv se může zdát, že poslední vlny pandemie na společnost už nemají tak devastující vliv jako ty dřívější, nepříjemnosti to přesto přináší. A to v nepoměru mezi našimi přáními a realitou.

Čtěte také

„Očkuji se, a tím pádem očekávám, že budu žít život tak jako v roce 2019. A najednou chytím covid já nebo moje dítě a musíme znovu do izolace. Ten propad z očekávání do reality je mnohem větší než vloni. Protože vloni jsme tak nějak všichni čekali, že můžeme onemocnět na každém kroku. Právě rozdíl očekávání a reality je to, co vytváří zátěž pro psychiku,“ vysvětluje Krejcar.

Neměli bychom tedy očekávat, že budeme žít stejně jako před pandemií. Pandemie covidu-19 navíc vytvořila jakési sekundární epidemie, míní Krejcar. Vyplývá to z dlouhé izolace seniorů, zavřených škol a kroužků, home officů. Lidé zkrátka začali žít více osamoceně a přetrvává to dodnes.

I když už se dnes spousta lidí potkává, tak to stejně není tak vřelé a otevřené jako před pandemií.
Daniel Krejcar

„I když už se dnes spousta lidí potkává, tak to stejně není tak vřelé a otevřené jako před pandemií. Jedna věc je reálná izolace, která je viditelná. A pak je ta druhá, která se děje v našich duších, v našem nastavení osobnosti, zkrátka v tom, jak jsme otevření vůči světu,“ přibližuje psycholog a dodává:

„Kontaktů je zkrátka méně a my bychom to měli řešit. Abychom se co nejrychleji vrátili zpátky ke starým způsobům života. Psychologicky jsme pořád stejní a kontakt potřebujeme.“

Poslechněte si celou reportáž Andrey Skalické.

autoři: Andrea Skalická , kac
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.