Navrhují nádraží, letiště i stanice metra. Rádi by stavěli i Nákladovém nádraží Žižkov
Letiště, nádražní terminály, nové stanice metra, muzea v Amsterdamu nebo rozšíření domu Anny Frankové. To jsou příklady realizací oceňovaného nizozemského studia Benthem Crouwel Architects, jehož práci představuje aktuální výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.
Oceňované studio se už čtyři desetiletí zaměřuje na veřejné stavby a městské plánování a v dubnu postoupilo do druhého kola mezinárodní architektonické a urbanistické soutěže Residence Nádraží Žižkov, jejímž cílem je najít nejlepší návrh na projekt u bývalého nákladového nádraží na pražském Žižkově.
„Co vidíte tady, to je model Centrální stanice v Amsterdamu,“ ukazuje architekt Mels Crouwel klíčové projekty studia Benthem Crouwel Architects, které aktuálně představuje Galerie Jaroslava Fragnera. Vedle centrální stanice je to také letiště v Amsterdamu, nádraží v Haagu, Utrechtu nebo v Rotterdamu. „Rotterdam byl během druhé světové války bombardován a dnes je těžké najít centrum města. Proto jsme otočili střechu tak, aby člověka nasměrovala, kam chce jít,“ říká Měls Crouwel. Prvky původní nádražní budovy, která už kapacitně nestačila, zakomponovali architekti do nového projektu.
„V průběhu procesu realizace se projekt mnoha lidem nelíbil, ale po otevření budovy je na ni většina obyvatel města hrdá. Myslím, že ve městě jako je Rotterdam, které má zkušenosti s válkou, je důležité stavět kvalitní veřejné stavby moderní doby,“ říká architekt.
Představení práce nizozemského studia v Česku může být podle kurátorky Galerie Jaroslava Fragnera Kláry Pučerové inspirací zejména pro ty, kteří v Česku o dopravních stavbách rozhodují.
Čím tedy může být Nizozemí podle Melse Crouwela Česku inspirací?
Mezi Prahou a Amsterdamem je řada podobností – co se týče velikosti, počtu obyvatel, množství významných historických budov i úvah nad současným vývojem. Naším cílem je, aby byl veřejný prostor co nejkvalitnější, uvažujeme o něm v dlouhodobém horizontu. Přemýšlíme o využití budov i o tom, jak budou vypadat za deset nebo dvacet let. Dopravní a přestupní terminál nemusí být jen místem, kde čekáme na autobus nebo na vlak, ale také zajímavým a významným místem setkávání. Infrastrukturu obvykle navrhují inženýři a architekti dělají zbytek, ale podle mě je to špatný způsob uvažování. Naše projekty snad ukazují, jak důležité je vybudovat třeba z dopravních terminálů takto smysluplné místo. Lidé v nich tráví hodně času a měli by se v nich cítit dobře. Navíc, pokud se jim nelíbí, nechápou, proč stály tolik peněz. Infrastrukturní stavby jsou ty největší, každý je vidí a využívá, proč bychom z nich nemohli dělat krásná místa?
Vystavuje sklo, módu i fotografie. Exponátem je ale i samotná novorenesanční budova UPM
Reliéfy s vyobrazením řemesel od Antonína Poppa a Bohuslava Schnircha, které zdobí oblouky oken na hlavním průčelí, napovídají, k čemu tato novorenesanční stavba na pražském Josefově slouží. Do budovy Uměleckoprůmyslového muzea v Praze postavené na konci 19. století podle návrhu Josefa Schulze se lidé chodí dívat na minulost i současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu. Současně ale obdivují také budovu samotnou, především bohatou výzdobu interiérů.
To mě přivádí k otázce, jak důležitá je kvalitní a otevřená veřejná diskuse nad takovými projekty? Zmínil jste nádraží v Rotterdamu, se kterým měli nejprve někteří lidé problém, ale nakonec jsou za něj rádi. Co je podle vás třeba dělat proto, aby na konci každého takového projekty byli spokojení lidé?
Podle mě je velmi důležité pracovat s očekáváním. Na začátku každého projektu musíte informovat všechny, kterých se týká. A to transparentně a otevřeně. Když dobře začnete, je dobrá šance, že vytvoříte úspěšný projekt. Když inženýři a architekti připraví projekt, který představí veřejnosti těsně před stavbou, nastane diskuse, kterou měli vyvolat o hodně dříve. Myslím, že je velmi důležité zapojit do diskuse veřejnost, ale ne tak, aby lidé rozhodovali o tom, o čem nic nevědí. Na některé věci jsou potřeba odborníci, ale v případě veřejného projektu je dobré začít tím, že hned na začátku zahrnete do diskuse všechny, kteří ho později budou užívat.
Proč jste se rozhodli přihlásit do mezinárodní soutěže Residence Nádraží Žižkov?
Máme hodně zkušeností se starými železnicemi a oživováním bývalých industriálních prostor. Před dvaceti lety jsme to s jedním projektem v Praze v Karlíně zkoušeli, ale nevyhráli jsme, tak proč to teď nezkusit znova. Díky tomu, že námi 35 let pracoval architekt Petr Kropp, jsme s Českem trochu propojení. Navíc jsme teď dokončili dopravní stavby v Nizozemí a další se nechystají, tak bychom chtěli zjistit, zda svoje zkušenosti můžeme využít i tady. Jsme motivovaní zájmem o Prahu a místní lidi, ale také snahou mít práci, ve které jsme možná dobří.
Evropu nejvíce oslabuje nedostatek odvahy a malomyslnost, říká Bernard-Henri Lévy
Praha se stala jednou ze zastávek velkého evropského turné předního francouzského spisovatele a filozofa Bernarda - Henri Lévyho, který v metropoli představil svou „one man show“ o hledání Evropy. Varoval v ní před nárůstem populizmu a zamýšlel se nad její současnou podobou i budoucností.
Řekl jste, že oproti ostatním projektům se zdá být ten váš trochu odlišný. V čem?
Způsob, jakým bychom nakládali se soukromým a veřejným prostorem, je trochu jiný. Stejně jako u projektů, které můžete vidět na této výstavě, jsme věnovali hodně pozornosti tomu, abychom stavbu integrovali se zbytkem města a jasně definovali soukromé a veřejné prostory. Veřejný prostor má být skutečným veřejným prostorem, který mohou využít lidé zevnitř i zvenku.
Výstava zaměřená na tvorbu studia Benthem Crouwel Architects bude v Galerii Jaroslava Fragnera otevřená do 7. června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
