Navrácení uměleckých děl
Osudem kulturních cenností, které jsou nejenom oběťmi (nebo trofejemi) druhé světové války, ale také objekty (a trofejemi) dávných i nedávných politických spekulací Ruska a Německa, se na stránkách ruského listu Izvěstija zabývá Olga Kabanovová. Přinášíme některé její názory.
Čas dal zapomenout na velké tragédie obou zemí - oběti zrůdných totalitních režimů a světové války - jedinou dosud nevyřešenou otázkou zůstává osud kulturních výtvorů. Po sjednocení Německa začala berlínská muzea sjednocovat také umělecké sbírky a přerozdělovat fondy, aby např. v rekonstruované budově berlínské Staré galerie bylo co nejúplněji představeno malířství 19. století. A tak pracovníkům berlínských muzeí nedá spát pomyšlení na exponáty, které kdysi patřily jejich muzeím a které nyní leží v petrohradských a moskevských depozitářích a ještě nikdy nebyly vystaveny. Rádi by předvedli sjednocené sbírky na společných výstavách a podrobili je vědeckému bádání - a potom ať se zase spánembohem vrátí do Ruska a dál se jedná o jejich dalším osudu.
"Nám nejde o Schliemannovo zlato," říká ředitel Muzea archeologie pan Menghin, i když zřejmě potají sní o výstavě úplné sbírky Schliemannem vykopaných Priamových pokladů, jejichž nejlepší část dnes patří Puškinovu muzeu. Uspořádání takové výstavy je ostatně snem mnoha německých odborníků. "Teoreticky to možné je," uvažuje autorka článku, "ale prakticky jen v případě, že by se do celé věci vložila velká politika a výstava se stala jakýmsi symbolem nové etapy rusko-německého přátelství."
Ze společných rozhovorů s německými kolegy cituje Olga Kabanovová tuto myšlenku: "Je třeba nikoli zpolitizovat kulturu, ale zkulturnit politiku. Slavné Schliemannovo zlato je majetkem všeho lidstva a je důležité, aby každý, pokud chce, je mohl vidět." V tomto kontextu je tedy problém přemístěných kulturních hodnot problémem nikoli politickým, ale výlučně kulturním. "A je možné," prohlašuje profesor Evropské univerzity Schlögel, "že kdyby z něho Jelcin a Kohl neudělali velkou politiku a zabývali by se jím představitelé muzeí, knihovníci, kunsthistorici a vědci, proběhl by proces výměny a navracení uměleckých děl v tichosti a účinněji."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
