Naším posláním je šířit vědění, říká ředitelka nakladatelství Masarykovy univerzity

19. leden 2018
Alena Mizerová, ředitelka Munipress

Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress oslavilo deset let své existence. Poslechněte si rozhovor s jeho ředitelkou Alenou Mizerovou.

Brněnská univerzita rozvinula vydavatelskou činnost brzy po svém založení, tedy počátkem dvacátých let 20. století. Na jejích čtyřech fakultách vznikla edice Spisy, z nichž některé jsou vydávány dodnes. Tato éra však skončila v roce 1939.

„Po válce přešla ediční činnost univerzity většinou pod správu Pedagogického nakladatelství,“ vysvětluje Alena Mizerová, „a teprve v roce 1964 dostala univerzita vlastní oprávnění, že může vydávat především učební texty. Bylo založeno ediční oddělení, které mělo i polygrafickou část, takže si univerzita mohla skripta operativně tisknout ve vlastních prostorách.“ Mizerová připomíná, že v té době bylo vše centralizováno a ne všichni autoři mohli svá díla vydávat. Ti, kteří nesměli publikovat, psali do šuplíku.

V roce 1989 se vydavatelská činnost výrazně proměnila. V devadesátých letech se tehdejší ediční oddělení přestěhovalo do větších prostor, kde se nachází dodnes – na Rybkově ulici na Kraví hoře v Brně. Právě tam se redaktorka Alena Blažejovská vydala natočit rozhovor o specifikách vydávání odborné literatury.

Do roku 2007 se zde provozovala i polygrafická činnost, ale poté bylo rozhodnuto posílit redakční složku. V současnosti v České republice existuje přes 3,5 tisíce nakladatelů. Za těchto okolností je důležité mít vlastní ediční záměry a věnovat odborným publikacím potřebnou redakční péči. Tiskáren, které mohou poskytnout služby i Masarykově univerzitě, je k dispozici dostatek.

První nakladatelství založila na VUT, teprve pak přišla Masarykova univerzita

Jak se Alena Mizerová stala ředitelkou Munipressu? „Já už jsem taková zakladatelka nakladatelství,“ směje se, „mám knihovnické vzdělání a dlouhodobě jsem působila v Moravském zemském muzeu. Tam jsem založila jedno ediční oddělení, potom se na mě obrátil rektor VUT Petr Vavřín, a tak jsem založila nakladatelství VUTIUM.“

Když později rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala hodlal rozjet univerzitní nakladatelství, oslovil opět Alenu Mizerovou, aby se přihlásila do výběrového řízení na ředitele zamýšleného nakladatelství Munipress. To bylo v létě 2007 – a k tomuto datu se datuje aktuální 10. výročí.

„Tehdy jsme začali v maličké sestavě s kolegyní Radkou Vyskočilovou, která působila i v tom bývalém edičním oddělení,“ vzpomíná Alena Mizerová. „Dnes máme sedm pracovníků s tím, že máme redakce rozdělené na redakce časopisů, knižních publikací a taky máme specialistu na elektronické knihy.“

Klíčové slovo je kvalita

Mezi českými nakladateli patří Masarykova univerzita k největším, stala se tak v počtu titulů konkurentem firmy Euromedia Group. Brněnská univerzita ročně vydá 350 – 400 knižních titulů a k tomu 53 časopisů. „To máme víc než Karlova univerzita,“ pochvaluje si ředitelka Munipressu. „První síto, výběr autorů, probíhá na fakultách, které si tvoří své ediční plány a tuto produkci si také platí. Ty se potom slijí do velkého univerzitního edičního plánu. My jako nakladatelství jsme od počátku vydávali publikace, které přesahují více fakult, například publikace překladového typu, jako byla učebnice o genetice, nebo díla určená pro nejširší knižní trh.“ Titulů užšího okruhu Munipressu není tolik, je to 4 – 5 titulů ročně.

Knihy z nakladatelství Munipress

Munipress vybudoval univerzitní distribuční síť a vytvořil i nový nástroj pro prodej – internetový Munishop. „Mělo by se ještě věnovat více péče rukopisům, to je náš smělý plán do budoucna. Ale jsou to stovky nebo tisíce stran k učtení a my máme jen tři odborné redaktorky,“ uvažuje Mizerová. „Jsme veřejná vysoká škola a naším posláním je šířit vědění a zprostředkovávat informace. A ty informace by měly mít punc důvěryhodnosti a kvality. Jak se říká: psané slovo už zpátky nevtáhneme ani párem volů. To, co z našeho nakladatelství vychází, by tu důvěryhodnost mělo nést.“

Rukopisy vědeckých prací proto procházejí přísným recenzním řízením u dvou až tří recenzentů a poté se dílu věnuje odborný nebo vědecký redaktor. Nakonec text dostane jazykový redaktor, aby vše bylo gramaticky správně. „Jsou však i typy publikací, které mají charakter camera-ready povahy, to jsou třeba sborníky z konferencí. Ty mají spíš povahu cenných pracovních materiálů.“

Některé z knih vydaných nakladatelstvím Munipress získaly i různá ocenění, ať za vědeckou úroveň, literární kvality, či polygrafické a výtvarné zpracování.  Cenu za vědeckou literaturu v oblasti lékařských věd například obdržela kniha Ladislava Bařinky Plastická a rekonstrukční chirurgie, oceněny byly i Drahé kameny starověkých civilizací Ivana Mrázka.

Nominaci na Magnesii Literu v oblasti poezie získala básnická sbírka Radka Štěpánka Soudný potok z edice Srdeční výdej. Ve výběru nejlepších knih pro děti za rok 2017 se ocitla edice Korábu pohádek Eduarda Basse. Jednou z nejzajímavějších knih z posledního období je publikace Péče na prodej s ilustracemi Venduly Chalánkové.

  • Literatura
  • Publicistika